Chemické látky

V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie bylo nutno harmonizovat právní předpisy v oblasti nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (dále jen NCHLaP). Před novelizací právních předpisů pro nakládání s NCHLaP (v r. 2003) upravoval tuto oblast zákon č.157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů. Tento zákon, spolu s prováděcími předpisy, stanovoval povinnosti osob při všech činnostech spojených s nakládáním s NCHLaP. Jednalo se nejenom o klasifikaci, zkoušení, balení, označování, vývoz, dovoz, vypracování bezpečnostního listu u NCHLaP, dále o oznamování a registraci nebezpečných chemických látek (dále jen NCHL), ale i o hodnocení rizika NCHLaP. Působnost správních úřadů (okresní, resp. krajské úřady, ČIŽP a orgány ochrany veřejného zdraví) při zajišťování ochrany zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky NCHLaP se překrývala, v některých oblastech byla duplicitní.

Nová právní úprava člení povinnosti, spojené s nakládáním s NCHLaP, na dvě části. První část povinností, jako je klasifikace a zkoušení nebezpečných vlastností, balení a označování, uvádění na trh nebo do oběhu a při výrobě nebo dovozu chemických látek nebo přípravků, zpracování a předkládání bezpečnostního listu, dále při oznamování a registraci chemických látek, je upravena zákonem č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů v platném znění, se stanovenou účinnosti zákona dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Jedná se zejména o povinnosti, které z tohoto zákona vyplývají výrobcům a dovozcům NCHLaP, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností ze všech nebezpečných vlastností, uvedených v tomto zákoně. Povinnosti právnickým osobám, fyzickým osobám oprávněným k podnikání při používání, skladování nebo i při prodeji NCHLaL, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností, a dále zejména nebezpečné vlastnosti vysoce toxický, toxický, žíravý, karcinogenní (s větami R 45 nebo R 49), mutagenní (s větou R 46) a toxický pro reprodukci (s větami R 60 nebo R 61), stanovuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů, který pro tyto účely novelizoval právě citovaný zákon č. 356/2003 Sb. – Část šestá Změna zákona o ochraně veřejného zdraví, § 47. Novelizovaný zákon č. 258/2000 Sb. stanovuje právnickým osobám nebo fyzickým osobám oprávněným k podnikání, i některé zcela nové povinnosti, které předcházející právní úprava neznala.

Jednou z těchto nových povinností právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání je vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s NCHLaP, klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní (s větami R 45 nebo R 49), mutagenní (s větou R 46) a toxické pro reprodukci (s větou R 60 nebo R 61) písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky. Písemná pravidla musí tato osoba projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti. Z uvedeného vyplývá, že při vypracování pravidel se nelze obejít bez opravdu odborných informací. Jako odborný pracovník v oblasti průmyslové toxikologie vím, že odborné publikace, které by řešily problematiku nakládání s NCHLaP komplexně, skoro nejsou k dispozici. Odborná úroveň bezpečnostních listů, zejména u drobných výrobců a dovozců, je povětšinou velmi nízká a nelze z nich čerpat všechny požadované informace. Z toho důvodu Vám předkládáme tuto publikaci jako základní pomůcku pro vypracování písemných pravidel, jejichž obsah je určen § 44a odst. 10 zákona č. 258/2000 Sb.

Chemická legislativa podléhá neustále změnám, zatím poslední změny legislativy probíhají od října 2005, kdy byl novelizován chemický zákon zákonem č. 345/2005 Sb. Ty nejdůležitější vyhlášky, kterými se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách, již novelizovány byly, např. vyhl. č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování chemických látek a chemických přípravků, byla novelizována vyhl. č. 369/2005 Sb., některé na novelizaci ještě čekají. Blok novelizace chemické legislativy plánovaný na rok 2005 je prakticky ukončen.

Rok 2007 je z hlediska vývoje chemické legislativy průlomový, protože k 1.6.2007 nabyly účinnost některé hlavy Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. Toto nařízení je známe jako nařízení REACH, které vyvolalo zejména mezi výrobci a dovozci chemických látek a chemických přípravků nemalé diskuse. V souvislosti s přijetím Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 je plánovaná změna zákona č. 356/2003 Sb. a některých vyhlášek navazujících na tento zákon, do současné doby nebyla novelizace chemické legislativy v souvislosti s přijetím nařízení 1907/2006 uveřejněna.

Ani k 30.11.2007 nelze konstatovat pokrok v chemické legtislativě, dosud není novelizován zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, v platném znění. Z toho důvodu není nařízení ES č. 1907/2006 řádně adaptováno do české legislativy, nejsou určeny příslušné orgány České republiky, které budou plnění povinností vyplývajících z nařízení REACH kontrolovat, nejsou stanoveny sankce za porušení nařízení REACH a vůbec veškeré náležitosti, které podle REACH mají upravit legislativy členských států EU.

1. Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, v platném znění, zákon č. 434/2005 Sb., úplné znění zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn ve znění zákona č. 222/2006 Sb., (změna zákona o integrované prevenci) - účinnost posledních změn 1.5.2006 (Zákon dosud nebyl novelizován v souladu s nařízením ES č. 1907/2006 - REACH)

Charakteristika zákona

Zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství práva a povinnosti právnických osob se sídlem na území České republiky a zahraničních právnických osob s organizační složkou umístěnou na území České republiky a podnikajících fyzických osob s bydlištěm na území České republiky a zahraničních podnikajících fyzických osob, které mají na území České republiky pobyt, organizační složkunebo místo podnikání při klasifikaci a zkoušení nebezpečných vlastností, balení a označování, uvádění na trh nebo do oběhu a při vývozu a dovozu chemických látek a chemických přípravků, při oznamování a registraci chemických látek, a vymezuje působnost správních orgánů při zajišťování ochrany zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky chemických látek a chemických přípravků. Zákon se nevztahuje na léčiva, krmiva, potraviny a tabákové výrobky, kosmetické prostředky, radionuklidové zářiče a jaderné materiály, omamné a psychotropní látky, zdravotnické prostředky, hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty, nerostné suroviny, veterinární přípravky, s výjimkou dezinfekčních, dezinsekčních a deratizačních přípravků, odpady a na přepravu a distribuci plynu ve veřejném zájmu. Na přípravky na ochranu rostlin a na pomocné prostředky ochrany rostlin se vztahuje jen částečně, a to na klasifikaci, balení, označování a vypracování bezpečnostního listu a povinnosti při dovozu a vývozu. Dále se nevztahuje na výbušniny v rozsahu v němž je tato oblast upravena zvláštním právním předpisem a na přepravu nebezpečných chemických látek a přípravků.

Rozsah povinností výrobců a dovozců se novou právní úpravou proti zákonu č. 157/1998 Sb. dramaticky nezměnil. Významnou změnou je pouze zrušení institutu autorizované osoby, a to vcelku bez náhrady. Jedinou výjimku představují látky a přípravky vysoce toxické, nakládání s kterými musí být zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou – řeší novelizovaný zákon č. 258/2000 Sb., v platném znění.

Všichni, kteří nakládají s NCHLaP, by měli být obeznámeni alespoň se základními pojmy a rámcově vědět o povinnostech stanovených tímto zákonem při uvádění NCHLaP na trh nebo do oběhu. Z výše uvedeného je zřejmé, že dále budou probírána pouze ta ustanovení zákona č. 356/2003 Sb., které mají význam i pro osoby, které NCHLaP pouze používají (nikoliv vyrábějí, dovážejí nebo uvádějí na trh a do oběhu).

Základní pojmy

jsou uvedeny v § 2 citovaného zákona:

  • především jsou zde definovány nebezpečné vlastnosti látek a přípravků (používání NCHLaP s podtrženými nebezpečnými vlastnostmi je pak upraveno samostatným předpisem – zákonem č. 258/2000 Sb., v platném znění), pro tyto vlastnosti jsou pak klasifikovány látky a přípravky jako

  • výbušné; jimi jsou pevné, kapalné, pastovité nebo gelovité látky a přípravky, které mohou exotermně reagovat (chemická reakce, při které se uvolňuje teplo) i bez přístupu vzdušného kyslíku, přičemž rychle uvolňují plyny, a které, pokud jsou v částečně uzavřeném prostoru, za definovaných zkušebních podmínek detonují, rychle shoří, nebo po zahřátí vybuchují,
  • oxidující; jimi jsou látky a přípravky, které vyvolávají vysoce exotermní reakci ve styku s jinými látkami, zejména hořlavými,
  • extrémně hořlavé; jimi jsou kapalné látky a přípravky, které mají extremně nízký bod vzplanutí a nízký bod varu, a nebo plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem při pokojové teplotě a tlaku,
  • vysoce hořlavé; jimi jsou

1. látky a přípravky, které se mohou samovolně zahřívat a nakonec se vznítí ve styku se vzduchem při pokojové teplotě bez jakéhokoliv dodání energie,

2. pevné látky a přípravky, které se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zdrojem zapálení a které pokračují v hoření nebo vyhořely po jeho odstranění,

3. kapalné látky a přípravky, které mají velmi nízký bod vzplanutí,

4. látky a přípravky, které ve styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce hořlavé plyny v nebezpečných množstvích,

  • hořlavé; jimi jsou kapalné látky nebo přípravky, které mají nízký bod vzplanutí,
  • vysoce toxické; jimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží ve velmi malých množstvích způsobují smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví,
  • toxické; jimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží v malých množstvích způsobují smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví,
  • zdraví škodlivé; jimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží mohou způsobit smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví,
  • žíravé; jimi jsou látky nebo přípravky, které mohou zničit živé tkáně při styku s nimi,
  • dráždivé; jimi jsou látky nebo přípravky, které mohou při okamžitém, dlouhodobém nebo opakovaném styku s kůží nebo sliznici vyvolat zánět a nemají žíravé účinky,
  • senzibilizující; jimi jsou látky nebo přípravky, které jsou schopné při vdechování, požití nebo při styku s kůží vyvolat přecitlivělost, takže při další expozici dané látce nebo přípravku vzniknou charakteristické nepříznivé účinky,
  • karcinogenní; jimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí nebo požití nebo průniků kůží mohou vyvolat rakovinu nebo zvýšit její výskyt,
  • mutagenní; jimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí nebo požití nebo průniků kůží mohou vyvolat dědičné genetické poškození nebo zvýšit jeho výskyt,
  • toxické pro reprodukci; jimi jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí nebo požití nebo průniků kůží mohou vyvolat nebo zvýšit výskyt nedědičných nepříznivých účinků na potomstvo nebo zhoršení mužských nebo ženských reprodukčních funkcí nebo schopností,
  • nebezpečné pro životní prostředí; jimi jsou látky nebo přípravky, které při vstupu do životního prostředí představují nebo mohou představovat okamžité nebo pozdější nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí.

  • výrobcem je pro účely tohoto zákona osoba, která vyrábí nebo i jen vyvinula látku nebo přípravek, které hodlá uvést na trh

  • dovozcem je pro účely tohoto zákona osoba, která v době dovozu látky nebo přípravku na území České republiky je jejím příjemcem

  • dovozem je pro účely tohoto zákona propuštění látky nebo přípravku ze země mimo Evropských společností na území České republiky do celního režimu volného oběhu, uskladňování v celním skladu, aktivního zušlechťovacího styku přepracování pod celním dohledem nebo dočasného použití

  • uvedením na trh v České republice (dále jen uvedení na trh) je pro účely tohoto zákona každé úplatné nebo bezúplatné předání látky nebo přípravku v České republice jejich výrobcem. Za uvedení na trh se považuje též dovoz látky nebo přípravku

  • uvedením na trh v Evropských společenstvích je pro účely tohoto zákona uvedení na trh a uvedení na trh v jiné členské zemi Evropských společenství, přičemž uvedením na trh v jiné členské zemi EU je každé úplatné nebo bezúplatné předání látky nebo přípravku na území jiné členské země Evropských společenství jejich výrobcem a dovoz látek a přípravků na území jiné členské země EU

  • uvedením do oběhu pro účely tohoto zákona je každé úplatné nebo bezúplatné předání látek nebo přípravků jiné osobě v České republice po jejich uvedení na trh nebo po jejich nabytí prvním distributorem

  • distributorem je pro účely tohoto zákona osoba, která uvede látku nebo přípravek do oběhu,

  • Prvním distributorem je pro účely tohoto zákona distributor, který jako první uvádí do oběhu látku nebo přípravek, které byly vyrobeny nebo dovezeny na území jiné členské země EU

Balení, označování a bezpečnostní list

Povinnosti, vztahující se k balení, označování a vypracování bezpečnostního listu pro NCHLaP jsou upraveny v §§ 19 až 23 citovaného zákona:

  • balení: především jsou zde stanoveny požadavky na obaly a uzávěry pro NCHLaP (konstrukce obalu a uzávěru musí zamezit úniku obsahu, materiál obalu a uzávěru nesmí reagovat s obsahem a vytvářet nebezpečné sloučeniny, obal a uzávěr musí odolat tlaku a deformacím vznikajícím při běžném zacházení, obal určený k opakovanému použití musí být zkonstruován tak, aby mohl být opakovaně uzavírán bez úniku obsahu, obaly určené k prodeji spotřebiteli s obsahem klasifikovaným jako vysoce toxický, toxický a žíravý musí mít uzávěr odolný proti otevření dětmi a hmatatelnou výstrahu pro nevidomé, tuto výstrahu musí mít i obaly s obsahem zdraví škodlivým, extrémně a vysoce hořlavým a nakonec obaly se musí lišit od obalů pro poživatiny, krmiva, léčiva, kosmetiku a pitnou vodu a nesmí mít tvar hraček

  • označování: specifikuje údaje, kterými musí být označené obaly NCHLaP při jejich uvádění na trh:

  • látka: chemický název, identifikace výrobce, dovozce, výstražné symboly, standardní věty označující specifickou rizikovost (R-věty), standardní pokyny pro bezpečné zacházení (S-věty), číslo ES podle Einecs, Elincs nebo Nlp,
  • přípravek: obchodní název přípravku, identifikace výrobce, dovozce, chemický název nebezpečných látek obsažených v přípravků, výstražné symboly, standardní věty označující specifickou rizikovost (R-věty), standardní pokyny pro bezpečné zacházení (S-věty), hmotnost nebo objem.

NCHLaP určené spotřebiteli, musí být opatřeny návodem k použití a pokyny pro předlékařskou první pomoc, tyto informace můžou být uvedeny místo na obalu nebo štítku v příbalovém letáku

Povinnost označení obalů v českém jazyce nevylučuje možnost souběžného označení i v jiných jazycích

  • bezpečnostní list: osoba, která uvádí na trh NCHLaP, je povinna zajistit vypracování bezpečnostního listu (dále jen BL) v českém jazyce. První distributor je povinen zajistit, aby byl pro tuto látku nebo přípravek v souladu s tímto zákonem vypracován bezpečnostní list. Ten umožní osobám, které zacházejí s těmito látkami a přípravky, přijímat příslušná opatření týkající se ochrany zdraví, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Osoba, která uvádí NCHLaP na trh nebo do oběhu je povinna bezplatně poskytnout BL jiné osobě nejpozději při prvním předání NCHLaP.

BL je nutno vypracovat i v případě uvedení na trh přípravku, který sice není klasifikován jako nebezpečný podle tohoto zákona, ale obsahuje alespoň jednu látku, která představuje nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí, nebo alespoň jednu látku, pro kterou je stanoven přípustný expoziční limit v individuální koncentraci více nebo rovně 1 % hmotnostní (pro plynné přípravky je to 0,2 % objemová).

Zjistí-li osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu NCHLaP nové závažné informace o nebezpečné látce nebo přípravku, je povinna tyto informace poskytnout příjemci bezpečnostního listu, který byl příjemcem NCHLaP během předchozích 12 měsíců

BL může být poskytnut v podobě tištěné nebo elektronické (v elektronické formě jen po vzájemné dohodě).

BL rovněž nutno zaslat na Ministerstvo zdravotnictví v elektronické podobě do 30 dnů, kdy látku nebo přípravek uvedli na trh poprvé.

Při používání NCHLaP je tedy nutno znát, co znamenají jednotlivé nebezpečné vlastnosti, mít informace o nebezpečných vlastnostech používaných látek a přípravků a řídit se jimi při každé činnosti s nimi (od skladování, přes doporučené použití až po způsob zneškodnění). Tyto informace najdeme na obalu, v přibalovém letáku a především v bezpečnostním listu, který vyžadujeme alespoň při prvním odběru NCHLaP (pokud nám není předán automaticky) a pak se tážeme na případné revize BL. NCHLaP zásadně uchováváme v originálním balení, předejdeme tím možné nehodě a poškození zdraví lidí nebo životního prostředí.

Poslední změny, které vyplývají ze zákona č. 222/2006 Sb., se týkají pouze kontrolní činnosti inspekce a pověřených pracovníků správních úřadů, a to, jak jsou dodržována nejen ustanovení zákona č. 356/2003 Sb., předpisů vydaných k jeho provedení, ale i ustanovení předpisů Evropských společenství

2. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů (účinnost poslední změny zákona č. 392/2005 Sb. je k 27.9.2005) další změny zákona nevedly k novelizaci části o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky

Jak již bylo řečeno v úvodu, zákon č. 356/2003 Sb., novelizoval zákon č. 258/2000 Sb. a táto novelizace je zásadní pro používání nebezpečných chemických látek a přípravků, zejména s nebezpečnými vlastnostmi pro zdraví člověka, a to vysoce toxický, toxický, žíravý, karcinogenní (R 45 a R49), mutagenní (R 46) a toxické pro reprodukci (R 60 a R 61).

Zákon 258/2000 Sb. byl doplněn o § 44a, který stanovuje povinnosti při nakládání s NCHLaP a o § 44b, který řeší odbornou způsobilost pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, klasifikovanými jako vysoce toxické. Písemné oznamování použití toxických a vysoce toxických chemických látek a přípravků v oblasti speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci upravuje doplněný § 61.

Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky

§ 44a

Nakládáním s NCHLaP se podle tohoto zákona rozumí výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava.

Při nakládání s NCHLaP je každý povinen:

  • chránit zdraví lidí
  • chránit životní prostředí
  • řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti
  • řídit se R – a S – větami

NCHLaP, klasifikované jako vysoce toxické, nelze prodat, darovat či jinak poskytnout fyzickým a právnickým osobám, nejsou – li tyto osoby oprávněné k nakládání s těmito látkami a přípravky (mají doklad o zajištění nakládání fyzickou osobou odborně způsobilou – viz níže)

NCHLaP, klasifikované jako toxické a žíravé, se nesmějí prodat, darovat osobám mladším než 18 let a zcela nebo zčásti zbaveným způsobilosti k právním úkonům (při pochybnostech prodávající může vyžadovat průkaz totožnosti)

NCHLaP, klasifikované jako vysoce toxické, toxické a žíravé, se nesmějí prodávat v prodejních automatech a do přinesených nádob

S NCHLaP, klasifikovanými jako toxické a žíravé, mohou nakládat osoby starší 15 let a mladší 18 let jen v rámci přípravy na povolání a pod přímým dozorem odpovědné osoby. S chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické mohou nakládat jen v rámci přípravy na povolání a pod přímým dohledem osoby s odbornou způsobilostí (absolventi magisterského studijního programu všeobecné lékařství, veterinárního lékařství, farmacie a hygiena, dále absolventi VŠ v oblasti oborů chemie, v oblasti skupiny učitelských oborů se zaměřením na chemii, nebo mají jiné VŠ vzdělání a potvrzení o absolvování spec. průpravy pro výkon práce ve zdravotnictví nebo doklad o absolvování celoživotního vzdělání v oboru toxikologie, získali vysokoškolské vzdělání v akreditovaném magisterském studijním programu rostlinolékařství nebo ochrana rostlin)

Osoby starší 10 let mladší 18 let mohou nakládat s NCHLaP, klasifikovanými jako žíravé, pokud jsou součástí výrobku, jenž splňuje požadavky, stanovené na hračky

S NCHLaP, klasifikovanými jako vysoce toxické, mohou právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání nakládat jen tehdy, jestli:

  • nakládání s těmito chemickými látkami a přípravky mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou (viz níže)
  • jednotlivé činnosti v rámci nakládání může vykonávat jen zaměstnanec, kterého odborně způsobilá fyzická osoba prokazatelně zaškolila a opakovaně proškolila nejméně jednou za rok, o zaškolení a proškolení musí být veden písemní záznam, který se uchovává 3 roky

Fyzické osoby, v rámci svého zaměstnání nebo přípravy na povolání nakládají s NCHLaP, klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní (R 45 a R49), mutagenní (R 46) a toxické pro reprodukci (R 60 a R 61), musí být prokazatelně seznámeni:

  • s nebezpečnými vlastnostmi chemických látek a přípravků, se kterými nakládají
  • se zásadami ochrany zdraví a životního prostředí před jejich škodlivými účinky
  • se zásadami první předlékařské pomoci

Právnické osoby, nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, jsou povinné vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s NCHLaP, klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní (R 45 a R49), mutagenní (R 46) a toxické pro reprodukci (R 60 a R 61), PÍSEMNÁ PRAVIDLA o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s těmito chemickými látkami a přípravky. Pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat zejména:

  • informace o nebezpečných vlastnostech chemických látek a přípravků, se kterými zaměstnanci nakládají
  • pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí
  • pokyny pro první předlékařskou pomoc
  • postup při nehodě

Text pravidel musí být projednán s orgánem ochrany veřejného zdraví podle místa činnosti

Při nakládání s NCHLaP, klasifikovanými jako vysoce toxické, musí zajistit právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání ještě následující:

  • skladovat tyto chem. látky a přípravky v prostorách uzamykatelných, zabezpečených proti vloupání a vstupu nepovolaných osob, musí být vyloučená vzájemná záměna a vzájemné škodlivé působení skladovaných látek a přípravků a zabránění jejich pronikání do životního prostředí a ohrožení zdraví lidí
  • musí být vedena evidence odděleně pro každou chemickou látku a přípravek a evidenční záznam musí obsahovat údaje o přijatém a vydaném množství, o stavu zásob, jméno osoby, které byly chemikálie vydány. Evidence se uchovává po dobu 5 let od dosažení nulového stavu zásob

§ 44b Odborná způsobilost

Za fyzické osoby, odborně způsobilé pro nakládání s NCHLaP, klasifikovanými jako vysoce toxické (vyjma výroby, dovozu a prodeje a při výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace) se považují:

1. absolventi vysokých škol, kteří:

  • získali VŠ vzdělání v akreditovaném magisterském studijním programu všeobecné lékařství, veterinárního lékařství, farmacie a hygiena
  • získali VŠ vzdělání v oblasti oborů chemie
  • získali VŠ vzdělání v oblasti skupiny učitelských oborů se zaměřením na chemii a mají ve svém výkazu o studiu potvrzenou zkoušku z toxikologie
  • získali VŠ vzdělání a mají doklad o absolvování spec. průpravy pro výkon práce ve zdravotnictví nebo doklad o absolvování celoživotního vzdělání v oboru toxikologie
  • získali VŠ vzdělání v akreditovaném magisterském studijním programu rostlinolékařství nebo ochrana rostlin

2. fyzické osoby, které mají jiné vzdělání, než je výše uvedeno, a které se podrobily úspěšně zkoušce odborné způsobilosti a mají osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s NCHLaP klasifikovanými jako vysoce toxické

3. za fyzické osoby odborně způsobilé pro výrobu, dovoz a prodej NCHLaP, klasifikovaných jako vysoce toxické, se považují fyzické osoby odborně způsobilé podle zvláštního právního předpisu (živnostenský zákon)

4. fyzické osoby, kterým bylo vydáno rozhodnutí o autorizaci pro NCHLaP vysoce toxické, se považují za odborně způsobilé do doby skončení platnosti rozhodnutí o autorizaci

Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví

Ke zkoušce se může přihlásit u kteréhokoliv zkušebního místa fyzická osoba starší 18 let, která má trvalý pobyt na území České republiky, popřípadě bydliště, jde-li o fyzickou osobu, která trvalý pobyt na území České republiky nemá. Pozvánku ke zkoušce doručí zkušební místo uchazeči nejpozději 30 dní před termínem konání zkoušky.

Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou státní příslušníci České republiky nebo členských států Evropské unie nebo jejich rodinní příslušníci získali v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu. Pokud komise pro přezkoušení odborné způsobilosti uzná odbornou kvalifikaci podle odstavce 4 pouze částečně, je uchazeč oprávněn skládat rozdílovou zkoušku. U rozdílové zkoušky není uchazeč zkoušen z těch oblastí, uvedených v prováděcím právním předpisu, ve kterých mu byla uznána získaná odborná kvalifikace postupem podle věty první.

Orgán ochrany veřejného zdraví vydá uchazeči, který zkoušku úspěšně absolvoval, osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s NCHLaP klasifikovanými jako vysoce toxické, nejpozději do 30 dnů od vykonání zkoušky. Osvědčení je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.

Způsob zřízení komise, obsah a formou přihlášky ke zkoušce a další náležitosti jsou uvedeny ve vyhlášce č. 428/2004 Sb.

 

3. Vyhláška 428/2004 Sb., o získání odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické

Vyhláška navazuje na § 44b zákona č. 258/2000 Sb., který upravuje odbornou způsobilost fyzických osob pro nakládání s NCHLaP klasifikovanými jako vysoce toxické.

Komise je tříčlenná, členové musí být odborně způsobilí (absolventi VŠ výše uvedených oborů), usnáší se většinou hlasů.

Přihláška ke zkoušce musí obsahovat:

  • jméno, příjmení, adresu bydliště, datum a místo narození
  • dosažené vzdělání včetně akreditovaného programu, popř. studijního oboru
  • vykonávanou praxi a její délku
  • skupiny chemických látek a přípravků, se kterými se uchazeč nakládá nebo bude nakládat
  • datum a podpis

K přihlášce připojí:

  • doklad o ukončeném vzdělání
  • doklad o vykonávané praxi a její délce

Zkouška se provádí ústně z následujících znalostí:

  • právní předpisy (zákon 356/2003 Sb., § 44a a 44b zákona č. 258/2000 Sb.)
  • cesty vstupu NCHLaP do organismu obecně a se zaměřením na látky, se kterými uchazeč nakládá nebo bude nakládat
  • působení látek na zdraví člověka (akutní a chronická otrava) se zaměřením na látky, se kterými uchazeč nakládá nebo bude nakládat
  • zásady bezpečnosti a hygieny práce při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami obecně a se zaměřením na látky, se kterými uchazeč nakládá nebo bude nakládat
  • zásady první předlékařské pomoci při zasažení látkami obecně a se zaměřením na látky, se kterými uchazeč nakládá nebo bude nakládat
  • zneškodňování látek a zásady ochrany životního prostředí se zaměřením na látky, se kterými uchazeč nakládá nebo bude nakládat

Po úspěšném složení zkoušky se vydá uchazeči osvědčení o odborné způsobilosti k nakládání s NCHLaP, v případě, že uchazeč neuspěl, může zkoušku opakovat nejdříve za 6 týdnů, na základě jedné podané žádosti lze zkoušku opakovat pouze dvakrát.

O průběhu zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise protokol o zkoušce.

Osvědčení má platnost 5 let ode dne jeho vydání, platnost se neprodlužuje, ale před uplynutím platnosti osvědčení lze podat přihlášku k nové zkoušce.

4. Vyhláška 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování chemických látek a chemických přípravků, ve znění vyhl. č. 369/2005 Sb., ve znění vyhl. č. 28/2007 Sb., s účinnosti od 2.3.2007

Jedná se o jednu z nejdůležitějších vyhlášek, které provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích. Vyhl č. 369/2005 Sb., novelizovala především Seznam závazně klasifikovaných látek, uvedený v příloze č. 1, další přílohy nedoznaly podstatných změn (beze změn postupy klasifikace látek a přípravků, R a S věty, výstražné symboly nebezpečnosti, označování latek a přípravků). Je určena především výrobcům a dovozcům NCHLaP, kteří v souladu s touto vyhláškou jsou povinni NCHLaP klasifikovat, balit i označovat. K právnickým a fyzickým osobám oprávněným k podnikání, které nakládají s NCHLaP, by se měly dostat s NCHLaP i údaje, získané v souladu s postupy uvedenými v této vyhlášce. Tyto údaje jsou pak potřebné pro zajištění ochrany zdraví a životního prostředí.

Vyhláška obsahuje další požadavky na označování obalů nebezpečných přípravků určených k prodeji spotřebiteli kromě těch požadavků, které jsou uvedeny přímo v zákoně, návod na používání názvů chemických látek přítomných v přípravku, dále obsahuje základní informace pro volbu výstražného systému, volbu R a S vět a rozměry označení.

V příloze č. 1 je uveden Seznam závazně klasifikovaných nebezpečných chemických látek a způsob jeho používání. Vyhl č. 369/2005 Sb., provedla změnu klasifikace u cca 430 chemických látek, zařadila do seznamu cca 440 nových chemických látek, 4 chemické látky byly ze seznamu vyřazeny a 3 chemické látky byly v seznamu rozděleny. V tomto seznamu je u jednotlivých chemických látek jejich identifikace (číslo CAS, ES a indexové číslo), závazná klasifikace a k tomu příslušné standardní věty označující specifickou rizikovost R-věty, informace pro označení obalu (výstražný symbol, standardní věty označující specifickou rizikovost R-věty a standardní pokyny pro bezpečné zacházení S- věty), a koncentrační limity. Koncentrační limity má uvedeno pouze menší množství látek, u kterých bylo nutno z důvodu kvantity jejich nebezpečných vlastností upravit limit jinak, než jsou stanovené obecné limity, uvedené v této vyhlášce v příloze č. 3. Novou klasifikaci lze na internetu získat ve sbírce zákonů na stránkách Ministerstva vnitra (pouze seznam bez možnosti vyhledávání), nebo na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu: www.mpo.cz/dance , kde je již možnost vyhledávát jednotlivé chemické látky na základě názvu, čísla CAS, čísla ES (první písmeno v názvu musí být napsáno velkým písmenem).

V příloze č. 2 jsou uvedené obecné postupy pro hodnocení a označování nebezpečných vlastností chemických látek a chemických přípravků. Jedná se o postupy klasifikace a označování aplikované u těch chemických látek, které nejsou uvedeny v Seznamu závazně klasifikovaných nebezpečných chemických látek (ale zároveň látky byly registrovány a jsou uvedeny v seznamu Einecs) a při jejich klasifikaci je nutno vycházet z různých jiných zdrojů. Např. z údajů uvedených pro registraci, z výsledků dřívějších testů, z informací požadovaných podle mezinárodních předpisů pro přepravu nebezpečných látek, informaci získaných z citovaných prací a literatury a informací odvozených z praktických zkušeností. Jsou zde stanoveny jednoznačné kritéria pro klasifikaci, např. pro akutní toxicitu (LD orálně, dermálně, LC50 inhalačně, diskriminační dávka) a postup pro přiřazení výstražného symbolu a volbu konkrétních R a S vět u látek zklasifikovaných postupem podle této přílohy.

Pro látky karcinogenní 1. a 2. kategorie, mutagenní 1. a 2. kategorie a toxické pro reprodukci 1. a 2. kategorie bude použit na obalu nebo štítku výstražný symbol pro “T” bez slovního vyjádření nebezpečnosti (nebude použito slovní vyjádření ”toxický”, které uživatele zbytečně zavádělo). Rovněž u těchto nebezpečných vlastností 3. kategorie bude použit na obalu nebo štítku výstražný symbol pro “Xn”, opět bez slovního vyjádření nebezpečnosti (nebude použito slovní vyjádření ”zdraví škodlivý”). Předejte se tím možná záměna látek toxických s látkami s pozdním účinkem (karcinogenní, mutagenní a toxický pro reprodukci), kdy látky s pozdním účinkem nebyly z hlediska akutní toxicity klasifikovány rovněž jako toxické, obdobně je to i u látek zdraví škodlivých.

Příloha č. 3 Konvenční výpočtové metody hodnocení nebezpečných vlastností přípravků na základě vlastností fyzikálně-chemických, nebezpečných pro zdraví a nebezpečných pro životní prostředí je určena pro hodnocení nebezpečných vlastností chemických přípravků. Umožňuje klasifikovat chemické přípravky, které obsahují několik nebezpečných chemických látek v různých koncentracích a u látek s nebezpečnými účinky na zdraví taky vyhodnotit i jejich aditivní účinek. Ten se hodnotí podle vzorce u účinku akutně toxického (vysoce toxický, toxický a zdraví škodlivý) a žíravých a dráždivých účinků. V této příloze jsou stanoveny i koncentrační limity, rozdílně pro přípravky plynné a ostatní přípravky.

Používání výstražných symbolů nebezpečnosti je stejné u chemických přípravků jako bylo podle přílohy č. 2 u chemických látek. Pro přípravky karcinogenní 1. a 2. kategorie, mutagenní 1. a 2. kategorie a toxické pro reprodukci 1. a 2. kategorie bude použit na obalu nebo štítku výstražný symbol pro “T” bez slovního vyjádření nebezpečnosti (nebude použito slovní vyjádření ”toxický”, které uživatele zbytečně zavádělo). Rovněž u těchto nebezpečných vlastností 3. kategorie bude použit na obalu nebo štítku výstražný symbol pro “Xn”, opět bez slovního vyjádření nebezpečnosti (nebude použito slovní vyjádření ”zdraví škodlivý”). Předejte se tím možná záměna přípravků toxických s přípravky s pozdním účinkem (karcinogenní, mutagenní a toxický pro reprodukci), kdy přípravky s pozdním účinkem nebyly z hlediska akutní toxicity klasifikovány rovněž jako toxické, obdobně je to i u přípravků zdraví škodlivých.

, jako je dýchací přístroj, maska, filtr)

Ochrana rukou (specifikuje se typ rukavic včetně druhu materiálu, doby průniku materiálem rukavic s ohledem na intenzitu a délku expozice kůže)

Ochrana očí (specifikuje se typ osobního ochranného prostředku na ochranu očí, jako ochranné brýle, bezpečnostní ochranné brýle, obličejový štít)

Ochrana kůže (pokud je nutno chránit i jinou část těla než ruce, specifikuje se typ např. zástěry, boty, celkový ochranný oděv :

8.2.2. Omezování expozice životního prostředí (uvedou se informace, které zaměstnavatel potřebuje ke splnění povinností podle předpisů na ochranu životního prostředí)

9. Informace o fyzikálních a chemických vlastnostech látky nebo přípravku

9.1. Všeobecné informace (skupenství, barva, zápach nebo vůně)

9.2. Důležité informace z hlediska ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí (pH látky nebo přípravku, bod varu nebo rozmezí bodu varu, bod vzplanutí, hořlavost, výbušné vlastnosti, oxidační vlastnosti, tenze par, hustota, rozpustnost ve vodě, v tucích, rozdělovací koeficient n-oktanol/voda, viskozita, hustota par, rychlost odpařování)

9.3. Další informace

Uvedou se vlastnosti důležité z hlediska bezpečnosti (mísitelnost, vodivost, bod tání, třída plynu, teplota vznícení)

10. Informace o stabilitě a reaktivitě látky nebo přípravku

10.1. Podmínky, kterým je třeba zamezit (přehled podmínek, jako je teplota, tlak, světlo, náraz, které mohou vyvolat nebezpečnou reakci a její stručný popis)

10.2. Materiály, které nelze použít (přehled materiálu, jako je voda, kyseliny, zásady, oxidační činidla apod., které mohou vyvolat nebezpečnou reakci a její stručný popis)

10.3. Nebezpečné produkty rozkladu (výčet nebezpečných materiálu, vznikajících během rozkladu v nebezpečných množstvích)

11. Informace o toxikologických vlastnostech látky nebo přípravku

Uvede se stručný, avšak úplný a srozumitelný popis různých toxikologických účinků (účinků na zdraví) které se mohou projevit při styku uživatele s látkou nebo přípravkem

11.1. Uvedou se účinky nebezpečné pro zdraví plynoucí z expozice látce nebo přípravku, přičemž se vychází jak ze zkušeností, tak ze závěrů vědeckých experimentů. Uvedou se informace o různých cestách expozice, popíší se příznaky spojené s fyzikálními, chemickými a toxikologickými vlastnostmi.

11.2. Uvedou se známé dlouhodobé i okamžité účinky a rovněž chronické účinky z krátkodobé i dlouhodobé expozice, např. senzibilizace, narkotické účinky, karcinogenita, mutagenita, toxicita pro reprodukci.

12. Ekologické informace o látce nebo přípravku:

Uvedou se možné účinky, chování a osud látky nebo přípravku v ovzduší, ve vodě anebo v půdě a odpovídající výsledky testů, jsou-li k dispozici. Popíši se nejdůležitější vlastnosti, které mají pravděpodobně vliv na životní prostředí. Uvedou se stejné informace i o produktech vznikajících při rozkladu látek

12.1. Ekotoxicita (uvedou se dostupné údaje o toxicitě pro vodní prostředí, o akutní i chronické toxicitě pro ryby, dafnie, řasy a další vodní rostliny, údaje o toxicitě pro půdní mikro - a makro – organismy)

12.2. Mobilita (uvedou se schopnosti látky nebo jednotlivých složek přípravku proniknout do podzemních vod nebo rozptýlit se na velkou vzdálenost)

12.3. Perzistence a rozložitelnost (uvedou se údaje o schopnosti rozkladu v příslušných složkách životního prostředí a jakými procesy – hydrolýza, oxidace, včetně možného rozkladu v ČOV)

12.4. Bioakumulační potenciál (uvedou se údaje o schopnosti akumulovat se v biotě a procházet potravním řetězcem)

12.5. Další nepříznivé účinky (schopnosti narušovat ozonovou vrstvu, vytvářet fotochemický ozon, apod.)

13. Pokyny pro odstraňování látky nebo přípravku

13.1. Jestliže odstraňování látky nebo přípravku představuje nebezpečí, uvedou se informace o bezpečném zacházení s nimi

13.2. Uvedou se vhodné metody odstranění (spalování, recyklace, skladkování)

13.3. Uvedou se právní předpisy o odpadech

14. Informace pro přepravu látky nebo přípravku

14.1. Uvedou se všechna speciální preventivní opatření, kterých si má být uživatel vědom a která musí dodržovat při dopravě nebo přepravě uvnitř nebo vně podniku

14.2. Uvedou se odpovídající informace týkající se přepravné klasifikacepro jednotlivé druhy přepravy:

silniční přeprava: ADR

železniční přeprava: RID

letecká přeprava: ICAO/IATA

přeprava po moři: IMDG

Mezi tyto informace patří zejména: číslo UN, třída nebezpečnosti, pojmenování přepravovaných látky, obalová skupiny, látka znečišťující moře a další potřebné údaje

15. Informace o právních předpisech vztahujících se k látce nebo přípravku

15.1. Uvedou se informace týkající se ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí, které musí být podle zákona uvedeny na obalu látky nebo přípravku

15.2. Pokud se na látku nebo přípravek vztahují specifická ustanovení týkající se ochrany osob nebo životního prostředí na úrovni EU, je nutno je uvést

15.3. Uvedou se právní předpisy obsahující specifická ustanovení týkající se ochrany osob, nebo životního prostředí

16. Další informace

Uvedou se veškeré další informace , které výrobce nebo dovozce považuje za důležité z hlediska ochrany zdraví a bezpečnosti uživatele a z hlediska ochrany životního prostředí, např.:

    • seznam příslušných R-vět, uvedených v bodech 2 a 3 bezpečnostního listu
    • pokyny pro školení
    • doporučená omezení použití
    • zdroje nejdůležitějších údajů při sestavování bezpečnostního listu
    • u nového bezpečnostního listu se uvede, které informace byly přidány, vypuštěny nebo upraveny (pokud to není uvedeno v jednotlivých bodech bezpečnostního listu)

Proti dřívější právní úpravě nutno upozornit na změny – v bodě 2. není nutno uvádět celé znění R-vět a S-věty se neuvádějí vůbec, v bodě 3 musí být uvedena klasifikace látky nebo přípravku podle zákona (dříve v bodě 15.), v bodě 10 již nejsou stanoveny jmenovitě některé toxikologické hodnoty, v bodě 15 se uvedou informace, které musí být podle zákona uvedeny na obale, tj. i příslušné S-věty, dále veškeré právní předpisy, týkající se ochrany osob nebo životního prostředí, v bodě 16. se uvede celé znění příslušných R-vět, pokyny pro školení a další.

6. Další právní předpisy, navazující na zákon č. 356/2003 Sb.:

  • vyhl. č. 219/2004 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe, novelizována vyhláškou č. 279/20005 Sb.

Vymezuje soubor pravidel při provádění neklinických studií bezpečnosti chemických látek a přípravků laboratoří, v příloze jsou pak uvedeny zásady správné laboratorní praxe a náležitosti žádosti o udělení osvědčení o dodržování zásad SLP.

Novelizovaná vyhláška doplňuje postupy při provádění kontrol testovacích zařízení a ověřování jejich shody se zásadami

  • vyhl. č. 220/2004., kterou se stanoví náležitosti oznamování nebezpečných chemických látek a vedení jejich evidence

Stanovuje povinnosti výrobci a dovozci vést evidenci chemických látek a přípravků (od určité koncentrace) uváděných na trh a jejich oznámování MŽP, pokud výroba nebo dovoz dosáhne stanovené množství. Vzory pro vedení evidence i oznamování jsou v přílohách vyhlášky

  • vyhl. č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno, nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno, novelizována vyhláškou č. 109/2005 Sb., a vyhl. č. 78/2006 Sb, s účinnosti od 1.7.2006, novelizována vyhl. č. 284/2006 Sb. a vyhl. č. 540/2006 Sb. a vyhl. č. 135/2007 Sb. s nabytím účinností od 30.9.2007 a 27.6.2008

Je zde uveden seznam nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno. Jedná se např. o PCB (polychlorované bifenyly), PCT (polychlorované terfenyly), azbestová vlákna a další.

V seznamu nebezpečných látek a přípravků, jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno jsou uvedeny např.

PCB: omezení – v zařízeních jako jsou transformátory se mohou používat do skončení životnosti, nejdéle do r. 2010

Vinylchlorid: omezení – nesmí se používat jako hnací plyn do aerosolových rozprašovačů

Benzen: omezení – v látkách nebo přípravcích nesmí přesáhnout 0,1% hmot. Nebo vyšších (výjimky – motorová paliva, průmyslové výrobny)

Sulfidy a polysulfidy: omezení – žertovné a zábavné předměty

Uhličitany olova: omezení – nátěrové hmoty (výjimky – pro restaurování a údržbu uměleckých děl)

Karcinogeny, mutageny a toxické pro reprodukci - vše 1. a 2 kategorie: omezení v koncentracích překračujících limity, stanovené v Seznamu (výjimky – léčiva, motorová palivy, barvy pro výtvarníky a další)

Novelizovanou vyhláškou zpřesňují se některá omezení, doplňuje se seznam zkušebních metod pro textilie, kůži a obuv pro zkoušení množství azobarviv a aromatických amínů.

Dále se zpřesňují omezení na sloučeniny fosforu (prací prášky).

Novelizace vyh. č. 284/2006 Sb. (účinnost od 1.7.2006) rozšířila omezení uvádění na trh a do oběhu a používání u přípravků, které obssahují toluen, trichlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky a ftaláty.

Novelizace vyhl. č. 5402006 Sb. (účinnost od 24.2.2007) uvedla plné znění přílohy č. 2 k vyhl. č. 221/2004 Sb.

Novelizací vyhl. č.135/2007 Sb. došlo k omezení uvádění na trh a do oběhu a používání sloučenin arsenu a perfluroktansulfonátu

  • vyhl. č. 222/2004 Sb., kterou se u chemických látek a chemických přípravků stanoví základní metody pro zkoušení fyzikálně-chemických vlastností, výbušných vlastností a vlastnosti nebezpečných pro životní prostředí, novelizována vyhláškou 389/2005 Sb.

Jsou zde uvedeny jednotlivé metody zkoušení vlastností látek

V novelizované vyhlášce jsou doplněny metody pro stanovení aktivity půdních organizmů při transformaci dusíku a uhlíku, metoda pro stanovení aerobní a anaerobní transformace chemické látky v půdě, metoda pro stanovení aerobní a anaerobní transformace v systemech voda-sediment a další

  • vyhl. č. 223/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro životní prostředí

Vymezuje, co hodnocení rizika pro životní prostředí zahrnuje, co musí obsahovat písemná zpráva a doporučení pro snížení rizika. Hodnocení rizik chemických látek pro životní prostředí provádí MŽP nebo jím pověřená právnická osoba. Hodnocení rizika pro životní prostředí zahrnuje: identifikaci nebezpečí, hodnocení vztahu dávka (koncentrace) – odpověď (účinek), hodnocení expozice pro všechny složky životního prostředí, ve kterých se látka může na základě dostupných informací o látce, vyskytovat.

  • vyhl. č. 234/2004 Sb., o možném použití alternativního nebo jiného odlišného názvu nebezpečné chemické látky v označení nebezpečného chemického přípravku a udělování výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků

Stanovuje, kdy lze u látek dráždivých a zdraví škodlivých, obsažených v přípravku, použít alternativní název. V příloze č. 1 se uvádí obsah žádosti o souhlas s použitím alternativního názvu, v příloze č. 2 jsou uvedeny funkční skupiny a chemické prvky, které se berou v úvahu při výběru alternativního názvu. V příloze č. 3 jsou uvedeny příklady tvorby alternativního názvu. Např. pro butanol lze zvolit skupinová název alifatický alkohol (v příloze uvedeno pod skupinou č. 603).

  • vyhl. č. 164/2004 Sb., kterou se stanoví základní metody pro zkoušení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických přípravků z hlediska hořlavosti a oxidační schopnosti, ve znění vyhl. č. 10/2006 Sb. ze dne 27.12.2005

Stanovuje základní metody zkoušení nebezpečných vlastností u látek a přípravků, klasifikovaných jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé a oxidující.

  • vyhl. č. 426/2004 Sb., o registraci chemických látek, ve znění vyhl. č. 12/2006 Sb. (účinnost od 1.2.2006)

Upravuje náležitosti žádosti, které mají být předkládány Ministerstvu zdravotnictví při registraci chemických látek, a to jak pro plnou, tak i omezenou registraci látky, nebo registraci polymeru,

  • vyhl. č. 427/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika chemických látek pro zdraví člověka, zatím nenovelizována

Stanoví postup hodnocení rizika chemických látek pro zdraví člověka u látek registrovaných při registraci a u chemických látek uvedených v národním seznamu prioritních látek

  • vyhl. č. 443/2004 Sb., kterou se stanoví základní metody pro zkoušení toxicity chemických látek a chemických přípravků, novelizována vyhl. č. 449/2005 Sb.

Stanovuje základní metody zkoušení nebezpečných vlastností u látek a přípravků, klasifikovaných jako vysoce toxické, toxické, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující, karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci.

Novelizací byl rozšířen seznam metod o metodu senzibilizace kůže a zkoušky neurotoxicity na hlodavcích. Doplňují se základní pojmy o další, upřesňují se některé metody akutní toxicity, dráždivých a leptavých účinků na kůži a oči, některé metody prenatální vývojové toxicity, reprodukční toxicity.

7. Evropská legislativa

1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 197/2006 ze dne 18. prosince 2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady č. 76/769 EHS a směrnic Komise 91/155 EHS, 93/67 EHS, 93/105 ES a 200/21 ES

(nařízení ES č. 1907/2006 - REACH)

  • uveřejněno v Úředním věstníku EU - L 136 ze dne 18. 12. 2006
  • oprava v Úředním věstníku EU - L 136 ze dne 29. 5. 2007

 

 

1. Nařízení obsahuje úvodní část, kde je odůvodněno vydání uvedeného nařízení s cílem, zejména:

  • zajistit vysokou ochranu lidského zdraví a ŽP a volný pohyb látek
  • zajistit sbližování právních předpisů
  • do r. 2020 zajistit vyrábění a používání chem. látek tak, aby bylo minimalizováno riziko na lidské zdraví a ŽP
  • zajisti pobídku pro recyklaci odpadů tím, že nebudou považovány za chemické látky
  • podpořit náhradu látek nebezpečných za méně nebezpečné
  • zajistit předávání dostupných informací o látkách v rámci dodavatelských řetězců
  • stanovit odpovědnost za řízení rizik: ten kdo vyrábí, dováží, uvádí na trh a používá chem. látku
  • registrace – dokumentace včetně posouzení a řízení rizik
  • hodnocení – následná opatření umožňující ověřovat, zda jsou registrační údaje v souladu s tímto nařízením
  • povolovací a omezovací procesy na podkladě údajů získaných prostřednictvím vyhodnocení
  • zajistit omezení zkoušek na laboratorních zvířatech
  • zajistit sdílení údajů pro registraci mezi žadateli za přiměřenou náhradu
  • dopracovat bezpečnostní list jako komunikační nástroj v dodavatelském řetězci včetně scénáře expozice
  • uplatňovat zásadu předběžné opatrnosti (zranitelné skupiny obyvatelstva)
  • zajistit omezení pro výrobu, uvedení na trh u některých druhů látek i nadále omezit pro použití spotřebiteli karc., mut., repr. – 1. a 2. kat., až úplný zákaz látky – seznam zakázaných látek
  • technické, vědecké a administrativní aspekty systému REACH bude řídit Evropská agentura pro chemické látky v Helsinkách EACH
  • zajistit spolupráci mezi Agenturou a příslušnými orgány v členských státech
  • poslání Agentury – zajistit, aby právo týkající se chemických látek a rozhodovací procesy byly pro všechny důvěryhodné
  • zajistit, aby občané EU měli přístup k informacích o chemických látkách – volný a snadný přístup k základním údajům obsaženým v databázích Agentury

2. Obsah nařízení:

Hlava I Obecné otázky - účinnost od 1. 6. 2007

  • Kapitola 1 Účel, oblast působnosti a použití
  • Kapitola 2 Definice a obecné ustanovení

Hlava II Registrace látek - účinnost od 1. 6. 2008

  • Kapitola 1 Obecná povinnost registrace a požadavky na informace
  • Kapitola 2 Látky považované za registrované
  • Kapitola 3 Povinnost registrace a požadavky na informace pro některé typy izolovaných meziproduktů
  • Kapitola 4 Společná ustanovení pro všechny registrace
  • Kapitola 5 Přechodná ustanovení pro zavedené a oznámené látky

Hlava III Sdílené údaje a zamezení zbytečným zkouškám - účinnost od 1.6.2008

  • Kapitola 1 Cíle a obecná pravidla
  • Kapitola 2 Pravidla pro nezavedené látky a žadatele o registraci zavedených látek, kteří je neregistrovali předběžně
  • Kapitola 3 Pravidla pro zavedené látky

Hlava IV Informace v dodavatelském řetězci- účinnost od 1. 6. 2007

Hlava V Následní uživatelé - účinnost od 1. 6. 2008

Hlava VI Hodnocení - účinnost od 1. 6. 2008

  • Kapitola 1 Hodnocení dokumentace
  • Kapitola 2 Hodnocení látky
  • Kapitola 3 Hodnocení meziproduktů
  • Kapitola 4 Společná ustanovení

Hlava VII Povolování - účinnost od 1. 6. 2008

  • Kapitola 1 Požadavek povolení
  • Kapitola 2 Udělování povolení
  • Kapitola 3 Povolení v dodavatelském řetězci

Hlava VIII Omezení výroby, uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků - účinnost od 1. 6. 2009

  • Kapitola 1 Obecné otázky
  • Kapitola 2 Řízení o omezení

Hlava IX Poplatky a platby - účinnost od 1. 6. 2007, 1. 6. 2008

Hlava X Agentura - účinnost od 1. 6. 2007

Hlava XI Seznam klasifikací a označení - účinnost od 1. 6. 2008

Hlava XII Informace - účinnost od 1. 6. 2008

Hlava XIII Příslušné orgány - účinnost od 1. 6. 2007

Hlava XIV Prosazování - účinnost od 1. 6. 2007

Hlava XV Přechodná a závěrečná ustanovení - účinnost od 1. 6. 2007

Příloha I Obecná ustanovení o posuzování látek a vypracování zpráv o chemické bezpečnosti

Příloha II Pokyny pro sestavení bezpečnostních listů

Příloha III Kritéria pro látky registrované v množství mezi 1 a 10 tunami

Příloha IV Výjimky z povinnosti registrace podle čl. 2 odst. 7 písm. a)

Příloha V Výjimky z povinnosti registrace podle čl. 2 odst. 7 písm. b)

Příloha VI Požadavky na informace uvedené ve čl. 10

Příloha VII Standardní požadavky na informace pro látky vyráběné nebo dovážené v množství 1 tuny nebo větším

Příloha VIII Doplňkové standardní požadavky na informace pro látky vyráběné nebo dovážené v množství 10 tun nebo větším

Příloha IX Doplňkové standardní požadavky na informace pro látky vyráběné nebo dovážené v množství 100 tun nebo větším

Příloha X Doplňkové standardní požadavky na informace pro látky vyráběné nebo dovážené v množství 1 000 tun nebo větším

Příloha XI Obecné pravidla pro odchylky od standardního režimu zkoušek podle příloh VII až X

Příloha XII Obecné pokyny pro následné uživatele k posuzování látek a vypracování zpráv o chemické bezpečnosti

Příloha XIII Kritéria pro identifikaci perzistentních, bioakumulativních a toxických látek a vysoce perzistentních a vysoce bioakumulativních látek

Příloha XIV Seznam látek podléhajících povolení (prázdná)

Příloha XV Dokumentace

Příloha XVI Socioekonomická analýza

Příloha XVII Omezení výroby, uvádění na trh a používání některých nebezpečných l látek, přípravků a předmětů

Hlava I Obecné otázky účinnost od 1. 6. 2007

Kapitola 1 Účel, oblast působnosti a použití

Účel - zajistit vysokou ochranu lidského zdraví a ŽP, volný pohyb látek na vnitřním trhu za současného zvýšení konkurenceschopnosti a inovace

Oblast působnosti – chem. látky a přípravky ve smyslu článku 3 (definice chem. látky a chem. přípravku)

Použití:

  • nevztahuje se na:

    • radioaktivní látky
    • látky podléhajícími celnímu dohledu
    • neizolované meziprodukty
    • přepravu (silnice, železnice, letecky, vodní cesty, po moři)
    • odpad
    • jsou umožněné výjimky členských států pro konkrétní látky nebo přípravky, pokud je to v zájmu obrany

  • hlava II-registrace, V-následní uživatelé, VI-hodnocení, VII-povolování se nevztahují na případy, kdy je látka použita :

    • v humánních a veterinárních léčivých přípravcích
    • v potravinách a krmivech (potravinářská přídavná látka, aromatizace, doplňková látka ve výživě zvířat

  • hlava IV-informace v dodavatelském řetězci se nevztahují na tyto případy v konečném stavu určené pro konečného spotřebitele, kdy je látka použita:

    • humánní a veterinární léčivé přípravky
    • kosmetické prostředky
    • zdravotnické prostředky
    • potraviny a krmiva

  • hlava II-registrace, V-následní uživatelé, VI-hodnocení se nevztahují na:

    • látky zahrnuté do přílohy IV (výjimky z povinnosti registrace - čl.2., odst.7, písm. a) – míra rizika minimální
    • látky zahrnuté do přílohy V (výjimky z povinnosti registrace - čl.2., odst.7, písm. b) – registrace zbytečná
    • látky registrované, vyvezené a pak zpětně dovezené do společenství stejným nebo jiným účastníkem stejného dodavatelského řetězce
    • látky registrovány a pak zpětně získány (např. z odpadu)

  • hlava II-registrace – kapitola 1 vyjma čl. 8 a 9, VII-povolování se nevztahují na izolované meziprodukty (na místě a na přepravované)
  • hlava II-registrace, VI-hodnocení se nevztahují na polymery

Kapitola 2 Definice a obecné ustanovení

Definice:

Jsou zde uvedené definice, které se vcelku neliší od dosavadní právní úpravy:

  • látka – chemický prvek a jeho sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním procesem, včetně všech přídatných látek nutných k uchování jeho stability a všech nečistot vznikajících v použitém procesu, avšak s vyloučením všech rozpouštědel, která lze oddělit bez ovlivnění stability látky nebo změny jejího složení
  • přípravek – směs nebo roztok složený ze dvou nebo více látek

Definice, které se liší od dosavadní právní úpravy:

  • polymer – látka, která se skládá z molekul charakterizovaných sekvencí jednoho nebo více typů monomerních jednotek. U těchto molekul musí existovat rozdělení podle molekulové hmotnosti, přičemž rozdíly v molekulové hmotnosti jsou primárně způsobeny rozdíly v počtu monomerních jednotek. Polymer obsahuje:
    1. prostou hmotnostní většinu molekul obsahujících nejméně tří monomerní jednotky, které jsou kovalentně vázány alespoň k jedné jiné monomerní jednotce nebo jinému reaktantu
    2. méně než prostou hmotnostní většinu molekul stejné molekulové hmotnosti.

  • výrobce látky fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která vyrábí látku ve společenství
  • dovoz – fyzické uvedení na celní území Společenství
  • dovozce – fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která odpovídá za dovoz
  • uvedení na trh – dodání nebo zpřístupnění třetí osobě, za úplatu či zdarma, za uvedení na trh se považuje rovněž dovoz
  • distributor – fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, včetně maloobchodníka, která pouze skladuje a uvádí na trh látku samotnou nebo obsaženou v přípravku pro třetí osoby
  • meziprodukt – látka, která je vyráběna a spotřebovávána nebo používána pro účely chemické výroby, aby byla přeměněna na jinou látku,
  • neizolovaný meziprodukt – není záměrně odebírán ze zařízení,
  • izolovaný produkt na místě – meziprodukt, který nesplňuje kritéria pro neizolovaný meziprodukt a jehož výroba a syntéza jiných látek z tohoto meziproduktu se uskutečňuje na stejném místě provozovaném jedním nebo více právními subjekty,
  • přepravovaný izolovaný meziprodukt je ten, který nesplňuje kritéria pro neizolovaný meziprodukt a je přepravován nebo dodáván na jiná místa

Dále jsou zde uvedené definice, které v dosavadní právní úpravě nejsou uvedeny:

  • předmět – věc, která během výroby získává určitý tvar, povrch nebo vzhled určující její funkci ve větší míře než její chemické složení,
  • výrobce předmětu – fyzická či právnická osoba, která vyrábí nebo sestavuje předmět na území Společenství,
  • monomer – látka, která je za specifických podmínek příslušné polymerizační reakce, použité pro daný proces, schopná vytvářet kovalentní vazby se sekvencí dalších stejných nebo nestejných molekul,
  • žadatel o registraci – výrobce nebo dovozce látky anebo výrobce nebo dovozce předmětu, který podává žádost o registraci látky,
  • výroba – výroba nebo těžba látek v přírodním stavu,
  • následný uživatel – fyzická nebo právnická osoba ve Společenství jiná než výrobce nebo dovozce, která používá látku samotnou nebo obsaženou v přípravku při své průmyslové nebo profesionální činností. Následným uživatelem není distributor ani spotřebitel. Za následného spotřebitele se považuje rovněž zpětný dovozce,
  • místo – jedna lokalita, v níž, pokud zde existuje více než jeden výrobce látek, je určitá společná infrastruktura a zařízení,
  • účastníci dodavatelského řetězce – všichni výrobci nebo dovozci nebo následní uživatelé v dodavatelském řetězci,
  • agentura – Evropská agentura pro chemické látky zřízena tímto nařízením,
  • příslušný orgán – orgán nebi orgány či subjekty zřízené členskými státy k plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení,
  • zavedená látka – látka, která splňuje alespoň jedno z těchto kritérií:

- je uvedená v Evropském seznamu existujících obchodovaných chemických látek EINECS

- byla uvedena na trh ve Společenství nebo v zemích, které přistoupily k EU 1.1.1995 nebo 1.5.2004 před vstupem tohoto nařízení v platnost

  • oznámenou látkou – látka, pro kterou bylo podáno oznámení a kterou bylo možné uvést na trh podle směrnice 67/584/EHS

- výzkum a vývoj zaměřený na výrobky a postupy

- vědecký výzkum a vývoj

  • použití – zpracování, formulace, spotřeba, skladování, uchovávání, úprava, plnění do zásobníků, přenos z jednoho zásobníku do jiného, mísení , výroba předmětů nebo jakékoliv jiné využití,
  • vlastní použití žadatelem o registraci
  • určené použití – použití látky nebo přípravku , které je předpokládáno účastníkem dodavatelského řetězce, včetně jeho vlastního použití, nebo o kterém je písemně informován bezprostředním následným uživatelem
  • celková zpráva o studii, podrobný souhrn studie, souhrn studie
  • rok – ve výrazu za rok – kalendářní rok, není-li uvedeno jinak
  • omezení – jakákoliv podmínka nebo zákaz výroby, použití nebo uvedení na trh
  • dodavatel látky nebo přípravku – výrobce, dovozce, následný uživatel nebo distributor uvádějící na trh látku nebo přípravek
  • dodavatel předmětu
  • příjemce – následný uživatel nebo distributor, kterému je látka nebo přípravek dodávána
  • příjemce předmětu
  • malý nebo střední podnik – definice z doporučení Komise
  • scénář expozice
  • kategorie použití a expozice
  • látka vyskytující se v přírodě
  • chemicky neupravená látka
  • slitina

Obecné ustanovení

  • výrobce, dovozce, následný uživatel může určit třetí osobu zástupcem pro všechna jednání

Hlava II Registrace látek účinnost od 1. 6. 2008

Kapitola 1 Obecná povinnost registrace a požadavky na informace

Kapitola 2 Látky považované za registrované

Kapitola 3 Povinnost registrace a požadavky na informace pro některé typy izolovaných meziproduktů

Kapitola 4 Společná ustanovení pro všechny registrace

Kapitola 5 Přechodná ustanovení pro zavedené a oznámené látky

Registrace podle REACH není totožná s registraci podle zákona č. 356/2003 Sb.

Je rozčleněna do let: 2010 – u látek více než 1000t

2013 – u látek od 100 do 1000 t

2018 – látek do 100 t

Výjimky z registrace:

známé látky, převážně rostlinného nebo živočišného původu - 68 látek – vitamin C,A, voda, škrob, glukóza, rostlinné oleje, uhlík, dusík

– látky považované za registrované: přípravky na ochranu rostlin

aktivní látky biocidních přípravků

látky oznámené (registrované) podle 67/548/EHS do 

1. 12. 2008

Hlava III Sdílené údaje a zamezení zbytečným zkouškám - účinnost od 1.6.2008

Kapitola 1 Cíle a obecná pravidla

Kapitola 2 Pravidla pro nezavedené látky a žadatele o registraci zavedených látek, kteří je neregistrovali předběžně

Kapitola 3 Pravidla pro zavedené látky

Hlava zaměřena na ochranu laboratorních zvířat, určuje pravidla pro provádění zkoušek na obratlovcích

Všichni žadatelé, kteří předregistrovali látku jsou účastníky fóra o látce (SIEF)

cíl fóra:

  • usnadnit výměnu informací o vlastnostech látek
  • dohodnout se na klasifikaci a označení látky, existují-li rozdíly mezi účastníky fóra
  • poskytují ostatním existující studie (za úhradu), společně určují potřeby dalších studií a zajišťují jejich provedení.
  • každé fórum o látce je funkční do 1. června 2018
  • sdílení údajů při registraci -fórum pro výměnu informací (SIEF)

Hlava IV Informace v dodavatelském řetězci- účinnost od 1.6.2007

Čl. 31 Požadavky na bezpečnostní listy

Dodavatel látky nebo přípravku (výrobce, dovozce, následný uživatel nebo distributor uvádějící na trh látku nebo přípravek) poskytne příjemci látky nebo přípravku bezpečnostní list sestavený v souladu s přílohou II, pokud

  1. látka nebo přípravek splňuje kritéria pro klasifikaci jako nebezpečný podle směrnice 67/548/EHS nebo 1999/45/ES
  2. látka je perzistentní, bioakumulativní a toxická nebo vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní podle kritérií stanovených v příloze XIII
  3. je látka z důvodu jiných než těch, které jsou uvedeny v písmenech a) a b) zahrnuta do seznamu vytvořeného podle čl. 59 odst. 1

Dodavatel poskytne příjemci na jeho žádost bezpečnostní list pokud přípravek nesplňuje kritéria pro klasifikaci jako nebezpečný, ale obsahuje

  1. aspoň jednu látku v individuální koncentraci rovně a více 1% hmotnostní , která představuje nebezpeční pro lidské zdraví nebo ŽP
  2. aspoň jednu látku v individuální koncentraci rovně a více 0,1% hmotnostní , která je perzistentní, bioakumulativní a toxická nebo vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní
  3. látku, pro kterou jsou stanoveny expoziční limity Společenství pro pracovní prostředí

BL nemusí být dodán, jsou-li jsou li NCHLaP prodávány široké veřejnosti společně s dostatečnými informacemi, které uživatelům umožní přijmout nezbytná opatření s ohledem na ochranu lidského zdraví a ŽP, pokud jej následný uživatel nebo distributor nevyžadují

Hlava I

BL se dodává v úředním jazyku, v němž je látka nebo přípravek uveden na trh, nerozhodne-li daný členský stát jinak

BL je opatřen datem obsahuje tyto položky:

1. identifikace látky/přípravku a společnosti/podniku

2. identifikace nebezpečnosti

3. složeni/informace o složkách

4. pokyny pro první pomoc

5. opatření pro hašení požáru

6. opatření v případě náhodného úniku

7. zacházení a skladování

8. omezování expozice/osobní ochranné prostředky

9. fyzikální a chemické vlastnosti

10. stálost a reaktivita

11. toxikologické informace

12. ekologické informace

13. pokyny pro odstraňování

14. informace pro přepravu

15. informace o předpisech

16. další informace

Obsah bezpečnostního listu není dramaticky změněn proti stávajícímu, je doplněn o přílohu s popisem expozičního scénáře (to je vyžadováno od 1.6.2008 !)

BL se poskytuje zdarma v tištěné nebo elektronické podobě

    • dodavatelé BL neprodleně aktualizují, když

  1. se doví nové informace, mající význam pro řízení rizik, nebo informace o nebezpečnosti
  2. po udělení nebo zamítnutí povolení
  3. po uložení opatření

    • nová verze musí být opatřena datem a označena jako revize a musí být předána příjemcům, kterým byla látka dodána v minulých 12 měsících
    • je zde zakotvena povinnost zaměstnavatelů umožnit pracovníkům a jejich zástupcům přístup k informacím v BL látky nebo přípravku, se kterým pracují

Hlava IV Následní uživatelé - účinnost od 1. 6. 2008

    • mohou sdělit dodavateli informace o jejich způsobu použití požádat ho o zahrnutí jejich použití do registrace látky
    • dodavatel posoudí, zda lze toto použití zahrnout mezi určená použití, pokud nelze, sdělí to Agentuře i následnému uživateli
    • dodavatel sdělí následnému uživateli podmínky řádného používání látky v bezpečnostním listu
    • pokud následný uživatel chce používat látku jinak než je popsané ve scénáři musí
    • zpracovat vlastní hodnocení rizik a vyhotovit zprávu o chemické bezpečnosti (neposílá se Agentuře), jsou zde uvedeny výjimky, kdy nemusí vypracovat zprávu)
    • své bezpečnostní zprávy uchovává a aktualizuje
    • distributor není následným uživatelem, má ale povinnost předávat informace v obou směrech řetězce

Hlava VI Hodnocení - účinnost od 1. 6. 2008

    • hodnocení dokumentace pro účely registrace, např. přezkoumaní návrhů zkoušek a rozhodnutí, zda je agentura bude vyžadovat, nebo změní podmínky provedení zkoušky
    • kontrola souladu žádosti o registraci (zda tedy žádost o registraci obsahuje to, co má a v rozsahu, jak je vyžadováno v hlavě o registraci a příslušných přílohách)
    • jsou zde uvedena kritéria pro hodnocení látky, hodnocení meziproduktů
    • agentura odpovídá za koordinaci procesu hodnocení látky, ale spoléhá se při tom na příslušné orgány členských států (ty mohou určit jiný subjekt pro hodnocení)
    • jsou zde i práva žadatelů o registraci a následných uživatelů

Hlava VII Povolování - účinnost od 1. 6. 2008

    • účelem je zajistit, aby rizika plynoucí z látek vzbuzujících mimořádné obavy byla náležitě kontrolována a aby tyto látky byly postupně nahrazeny vhodnými alternativními látkami nebo technologiemi, je-li to z hospodářského a technického hlediska uskutečnitelné
    • ten kdo žádá o povolení, musí analyzovat dostupnost alternativních látek a zváží jejich rizika a technickou a ekonomickou uskutečnitelnost náhrady
    • na trh nesmí uvést látku, obsaženou v příloze XIX, pokud nebylo použité této látky povoleno
    • dále je zde uveden postup udělování povolení, přezkum povolení, co musí obsahovat žádost o povolení

Hlava VIII Omezení výroby, uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků - účinnost od 1.6.2009

    • látka samotná nebo v přípravku či předmětu, uvedená v seznamu v příloze č. XVII s omezeními, se nesmí vyrábět, uvádět na trh ani používat, pokud nesplňuje podmínky tohoto omezení

Hlava IX Poplatky a platby - účinnost od 1. 6. 2007, 1. 6. 2008

    • vyžadované poplatky se stanoví do 1.6.2008

Hlava X Agentura - účinnost od 1. 6. 2007

    • je zde uvedeno její zřízení
    • agentura bude přezkoumána do 1. 6. 2012
    • složení agentury: správní rada, výkonný ředitel, výbory, fórum pro výměnu informací, sekretariát, odvolací senát
    • rozpočet
    • boj proti podvodům
    • práva a postavení agentury, odpovědnost agentury

Agentura zdarma poskytne programového vybavení na internetové stránce pro veškerá podání Agentuře:

výrobci, dovozci, distributoři a následní uživatelé používají tyto nástroje pro veškerou komunikaci s Agenturou

REACH povinnosti přímo pro státní správu:

    • nominovat zástupce do orgánů Agentury
    • zřídit národní „kompetentní autoritu“
    • zřídit národní kontaktní (informační) místo – tzv. národní HELPDESK
    • spolupracovat s Agenturou
    • do národní legislativy zapracovat systém kontroly plnění povinností z REACH a sankcí za jejich neplnění
    • připravovat návrhy do plánu látek pro zařazení do přílohy XIV (ty se stanou předmětem povolování)

Hlava XI Seznam klasifikací a označení - účinnost od 1. 6. 2008

    • agentura vytvoří seznam klasifikací a označení (něco jako seznam závazně klasifikovaných látek), který bude aktualizovat
    • klasifikace a označování se budou harmonizovat na úrovní Společenství

Hlava XII Informace - účinnost od 1. 6. 2008

    • členské státy předloží každých 5 let zprávu o uplatňování tohoto nařízení, včetně oddílu o hodnocení a prosazování

Hlava XIII Příslušné orgány - účinnost od 1. 6. 2007

    • členské státy určí příslušný orgán nebo orgány odpovědné za plnění úkolů uložených příslušným orgánům podle tohoto nařízení
    • povinnost informovat veřejnost o rizicích látky, pokud je to nezbytné pro ochranu zdraví a ŽP

Hlava XIV Prosazování - účinnost od 1. 6. 2007

    • členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení svými předpisy (novelizace 356/2003 Sb.) do 1. 12. 2008

Hlava XV Přechodná a závěrečná ustanovení - účinnost od 1. 7. 2007

    • upravuje postup změny příloh, přijímaní prováděcích předpisů a další
    • zrušovací ustanovení
    • vstup v platnost a použitelnost

Příloha II - POKYNY PRO SESTAVENÍ BEZPEČNOSTNÍCH LISTŮ

Bezpečnostní list stanoví mechanismus předávání náležitých informací o bezpečnosti klasifikovaných látek a přípravků, včetně informací z příslušných zpráv o chemické bezpečnosti bezprostředním následným uživatelům ve směru dodavatelského řetězce.

Účelem této přílohy je zajistit jednotnost a přesnost obsahu každé z povinných položek uvedených v článku 31 tak, aby výsledné bezpečnostní listy umožňovaly uživatelům přijmout nezbytná opatření vztahující se k ochraně lidského zdraví a bezpečnosti na pracovišti a k ochraně životního prostředí.

Informace poskytnuté v bezpečnostních listech musí také splňovat požadavky směrnice 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci. Bezpečnostní list zejména umožní zaměstnavateli zjistit, zda se na pracovišti vyskytují nebezpeční chemičtí činitelé, a posoudit případná rizika pro zdraví a bezpečnost pracovníků v důsledku jejich použití.

Informace v bezpečnostním listu musí být napsány jasně a stručně. Bezpečnostní list sestaví odborně způsobilá osoba, která zohlední specifické potřeby uživatelů, pokud jsou známy. Osoby uvádějící látky a přípravky na trh zajistí, že odborně způsobilé osoby byly řádně vyškoleny, včetně opakovacího školení.

U přípravků, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné, ale požaduje se u nich bezpečnostní list podle článku 31, se v každé položce uvedou přiměřené informace.

Datum vyhotovení bezpečnostního listu se uvede na první straně. V případě, že byl bezpečnostní list přepracován, je třeba na změny upozornit příjemce a označit je jako Revize: (datum).

1. IDENTIFIKACE LÁTKY/PŘÍPRAVKU A SPOLEČNOSTI/PODNIKU

1.1 Identifikace látky nebo přípravku

Název použitý pro identifikaci musí být totožný s názvem uvedeným na štítku.

Je možné použít i jiné dostupné způsoby identifikace.

1.2 Použití látky nebo přípravku

Uvedou se použití látky nebo přípravku, jsou-li známa. Existuje-li mnoho možných použití, uvedou se pouze nejdůležitější nebo nejčastější použití. Zahrne se krátký popis funkce látky, např. zhášecí přísada, antioxidant atd.

1.3 Identifikace společnosti nebo podniku

Identifikuje se osoba, která je odpovědná za uvedení látky nebo přípravku na trh ve Společenství, ať je to výrobce, dovozce nebo distributor. Uvede se úplná adresa a telefonní číslo této osoby a adresa elektronické pošty odborně způsobilé osoby odpovědné za bezpečnostní list.

Nenachází-li se tato osoba v členském státě, v němž jsou látka nebo přípravek uváděny na trh, uvede se navíc úplná adresa a telefonní číslo osoby odpovědné za uvedení látky nebo přípravku na trh v tomto členském státě, je-li to možné.

1.4 Telefonní číslo pro naléhavé situace

Kromě výše uvedených údajů se uvede telefonní číslo společnosti nebo příslušného úředního poradenského subjektu, které je určeno pro mimořádné situace. Upřesní se, zda je toto telefonní číslo k dispozici pouze během úředních hodin.

2. IDENTIFIKACE NEBEZPEČNOSTI

Uvede se klasifikace látky nebo přípravku vyplývající z použití klasifikačních pravidel ve směrnicích 67/548/EHS nebo 1999/45/ES. Stručně a srozumitelně se uvedou rizika, která látka nebo přípravek představuje pro člověka a pro životní prostředí.

Jasně se rozliší přípravky, které jsou klasifikovány jako nebezpečné, a přípravky, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné.

Popíší se nejdůležitější nepříznivé fyzikálněchemické účinky, účinky na lidské zdraví a na životní prostředí a symptomy vztahující se k použití a možnému nevhodnému použití látky nebo přípravku, které lze důvodně předpokládat.

Může být nezbytné uvést jiná rizika, jako jsou prašnost, vzájemná senzibilizace, dusivost, nebezpečí omrzlin, velká možnost výrazného zápachu, vůně nebo chuti nebo účinky na životní prostředí, jako je nebezpečnost pro půdní organismy, poškození ozonové vrstvy, potenciál fotochemické tvorby ozonu atd., které nemají vliv na klasifikaci, avšak přispívají k celkové nebezpečnosti.

Informace uváděné na štítku by měly být uvedeny v položce 15.

3. SLOŽENÍ/INFORMACE O SLOŽKÁCH

Poskytnuté informace příjemci umožní snadnou identifikaci nebezpečné vlastnosti složek přípravku. Nebezpečné vlastnosti samotného přípravku se uvedou v položce 2.

3.1 Není nutné uvést úplné složení (povahu složek a jejich koncentrace), ačkoliv obecný popis složek a jejich koncentrací může být užitečný.

3.2 U přípravku klasifikovaného jako nebezpečný se uvedou následující látky spolu s jejich koncentracemi nebo koncentračním rozmezím v přípravku:

  1. látky, které představují nebezpečí pro zdraví nebo životní
  2. látky, pro něž existují expoziční limity Společenství pro pracovní prostředí a které nejsou zahrnuty v písmenu a);
  3. látky, které jsou perzistentní, bioakumulativní a toxické nebo vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní, pokud se koncentrace jednotlivé látky rovná 0,1 % nebo je vyšší.

3.3 U přípravku neklasifikovaného jako nebezpečný se uvedou látky spolu s jejich koncentracemi nebo koncentračním rozmezím, jsou-li obsaženy v individuálních koncentracích buď:

  1. ? 1 % hmotnostní u přípravků jiných než plynných a ? 0,2 % objemových u plynných přípravků a

    • látky představující nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí
    • látky, pro něž jsou stanoveny expoziční limity Společenství pro pracovní prostředí;

  1. ? 0,1 % hmotnostních a látky jsou perzistentní, bioakumulativní a toxické nebo vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní

3.4 Uvede se klasifikace výše uvedených látek včetně písmenných symbolů a R-vět, které jsou přiřazeny v souladu s jejich fyzikálně-chemickými nebezpečnými vlastnostmi a s jejich nebezpečností pro lidské zdraví a životní prostředí. Na tomto místě není třeba uvádět úplné znění R-vět: uvede se odkaz na položku 16, v níž se uvede úplné znění každé příslušné R-věty.

3.5 V souladu se směrnicí 67/548/EHS se pro výše uvedené látky uvede název a registrační číslo přidělené podle čl. 20 odst. 1 tohoto nařízení a případně čísla EINECS nebo ELINCS. Číslo CAS a název podle IUPAC (pokud jsou k dispozici) mohou být rovněž užitečné.

4. POKYNY PRO PRVNÍ POMOC

Popíší se pokyny pro první pomoc.

Nejdříve se uvede, zda je nutná okamžitá lékařská pomoc.

Informace o první pomoci musí být stručné a snadno pochopitelné pro postiženého, přítomné osoby i pracovníky první pomoci. Je třeba stručně charakterizovat příznaky a účinky. V pokynech se uvede, co je třeba v případě havárie učinit na místě a zda je možné po expozici očekávat opožděné účinky.

Informace se člení podle různých cest expozice, tj. vdechnutí, styk s kůží a okem a požití.

Uvede se, zda je nutná nebo zda se doporučuje odborná pomoc lékaře.

Pro některé látky nebo přípravky může být důležité zdůraznit, že na pracovišti musí být k dispozici speciální prostředky k zabezpečení specifického a okamžitého ošetření.

5. OPATŘENÍ PRO HAŠENÍ POŽÁRU

Uvedou se požadavky na hašení požáru způsobeného látkou nebo přípravkem nebo vzniklého v jejich blízkosti, a to uvedením

    • vhodných hasiv,
    • hasiv, která nesmějí být použita z bezpečnostních důvodů,
    • zvláštních nebezpečí způsobených expozicí samotné látce nebo přípravku, produktům hoření nebo vznikajícím plynům,
    • zvláštních ochranných prostředků pro hasiče.

6. OPATŘENÍ V PŘÍPADĚ NÁHODNÉHO ÚNIKU

Podle typu dané látky nebo přípravku mohou být potřebné informace o preventivních opatřeních:

na ochranu osob, jako jsou

    • odstranění zdrojů zapálení, opatření pro dostatečné odvětrávání nebo ochrana dýchání, omezení prašnosti, ochrana kůže a očí,

opatřeních na ochranu životního prostředí, jako jsou

    • zabránění průniků do kanalizace, povrchových a podzemních vod a půdy, případná potřeba varovat okolí,

čisticích metodách, jako jsou

    • použití absorpčních materiálů (např. písku, křemeliny, absorbentu kyselin, univerzálního absorbentu, pilin atd.), srážení plynů nebo par vodou, zřeďování.

Zváží se také uvedení upozornění, jako např.: „nikdy nepoužívejte s…, neutralizujte použitím …“.

7. ZACHÁZENÍ A SKLADOVÁNÍ

Informace v této položce se týkají ochrany lidského zdraví, bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Pomáhají zaměstnavateli navrhnout vhodné pracovní postupy a organizační patření

7.1 Zacházení

Uvedou se opatření pro bezpečné zacházení včetně pokynů pro technická opatření, jako jsou

    • uzavření prostoru, místní a celkové odvětrávání, opatření zamezující tvorbě aerosolu a prachu a protipožární opatření, opatření nezbytná pro ochranu životního prostředí (např. použití filtrů nebo odlučovačů na výstupu z ventilace, používání v uzavřeném prostoru, opatření pro zachycování a likvidaci úniků atd.) a veškeré zvláštní požadavky nebo pravidla týkající se látky nebo přípravku (např. postupy nebo vybavení, které jsou zakázány nebo doporučeny) a pokud možno se uvede jejich stručný popis.

7.2 Skladování

Uvedou se podmínky pro bezpečné skladování, jako jsou

    • zvláštní požadavky na skladovací prostory nebo nádoby (včetně záchytných stěn a větrání), neslučitelné materiály, skladovací podmínky (teplotní a vlhkostní limity nebo rozmezí, osvětlení, netečný plyn atd.), zvláštní elektrická instalace a ochrana před statickou elektřinou.

Podle potřeby se uvedou pokyny o množstevních limitech při skladovacích podmínkách. Zejména se uvedou veškeré zvláštní požadavky, jako je typ materiálu použitého na obaly nebo nádoby pro látky nebo přípravky.

7.3 Specifické/specifická použití

U konečných produktů navržených pro specifické/specifická použití se uvedou podrobná a operativní doporučení vztahující se k určeným použitím. Je-li to možné, uvede se odkaz na specifické schválené průmyslové nebo oborové provozní pokyny.

8. OMEZOVÁNÍ EXPOZICE / OSOBNÍ OCHRANNÉ PROSTŘEDKY

8.1 Limitní hodnoty expozice

Uvedou se v dané době platné specifické kontrolní parametry včetně hodnot expozičních limitů pro pracovní prostředí nebo mezních hodnot pro životní prostředí. Uvedou se hodnoty pro členský stát, ve kterém se látka nebo přípravek uvádí na trh. Uvedou se informace o sledovacích postupech doporučených v dané době.

Vyžaduje-li se zpráva o chemické bezpečnosti, uvedou se příslušné hodnoty DNEL a PNEC pro danou látku pro scénáře expozice uvedené v příloze bezpečnostního listu.

U přípravků je užitečné uvést hodnoty pro ty složky, které musí být podle položky 3 uvedeny v bezpečnostním listu.

8.2 Omezování expozice

Pro účely tohoto dokumentu se omezováním expozice rozumí úplný soubor specifických opatření k řízení rizik, která je třeba přijmout při používání, aby se minimalizovala expozice pracovníka a životního prostředí. Pokud se vyžaduje zpráva o chemické bezpečnosti, uvede se v položce 8 bezpečnostního listu souhrn opatření k řízení rizik pro určená použití uvedená v bezpečnostním listu.

8.2.1 Omezování expozice pracovníků

Tyto informace zohlední zaměstnavatel při hodnocení rizika, které představuje látka nebo přípravek pro zdraví a bezpečnost pracovníků

    • navržení vhodných pracovních postupů a technických kontrol, použití náležitého vybavení a materiálu,
    • použití kolektivních ochranných opatření u zdroje, například přiměřené větrání a vhodná organizační opatření,
    • pokud není možné zabránit expozici jinými prostředky, použití individuálních ochranných opatření včetně
    • osobních ochranných prostředků.

Uvedou se tedy vhodné a náležité informace o těchto opatřeních, aby bylo možné provést řádné hodnocení rizika

Tyto informace doplňují informace již uvedené v položce 7.1.

Jsou-li potřebná individuální ochranná opatření, uvede se přesně, které vybavení poskytne náležitou a vhodnou ochranu, uvede se odkaz na příslušné normy CEN:

  1. Ochrana dýchacích cest

V případě nebezpečných plynů, par nebo prachu se uvede typ ochranného prostředku, který má být použit, jako jsou

    • samostatný dýchací přístroj, odpovídající masky a filtry.

  1. Ochrana rukou

Jasně se uvede typ rukavic, které je třeba použít při zacházení s látkou nebo přípravkem, včetně

    • typu materiálu,
    • doby průniku materiálem rukavic s ohledem na intenzitu a trvání dermální expozice.

Jeli to nezbytné, uvedou se veškerá další opatření pro ochranu rukou.

  1. Ochrana očí

Uvede se požadovaný typ vybavení pro ochranu očí, jako jsou

    • ochranné brýle, bezpečnostní ochranné brýle, ochranný štít.

  1. Ochrana kůže

Pokud je nezbytné chránit jinou část těla než ruce, uvede se typ a kvalita požadovaného ochranného prostředku, jako jsou

    • zástěra, boty a celkový ochranný oděv.

Je-li to nezbytné, uvedou se další opatření pro ochranu kůže a specifická hygienická opatření.

8.2.2 Omezování expozice životního prostředí

Uvedou se informace, které zaměstnavatel potřebuje ke splnění povinností podle právních předpisů Společenství o ochraně životního prostředí.

9. FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ VLASTNOSTI

Uvedou se všechny důležité informace o látce nebo přípravku, zejména pak informace uvedené v položce 9.2, aby mohla být přijata vhodná ochranná opatření. Informace v této položce musí být shodné s informacemi uvedenými v žádosti o registraci, pokud se požaduje.

9.1 Obecné informace

Vzhled

Uvede se skupenství (pevná látka, kapalina, plyn) a barva látky nebo přípravku ve stavu, ve kterém se dodává.

Zápach nebo vůně

Pokud jsou zápach nebo vůně rozeznatelné, stručně se popíší.

9.2 Informace důležité z hlediska ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí

pH

Uvede se pH látky nebo přípravku ve stavu, ve kterém se dodává, nebo jako vodného roztoku; v druhém případě se uvede jeho koncentrace.

Bod varu/rozmezí bodu varu

Bod vzplanutí

Hořlavost (pevné látky, plyny)

Výbušné vlastnosti

Oxidační vlastnosti

Tenze par

Relativní hustota

Rozpustnost

Rozpustnost ve vodě

Rozdělovací koeficient: n-oktanol/voda

Viskozita

Hustota par

Rychlost odpařování

9.3 Další informace

Uvedou se další parametry důležité z hlediska bezpečnosti, jako jsou mísitelnost, rozpustnost v tucích (uvede se rozpouštědlo – olej), vodivost, bod tání nebo rozmezí bodu tání, třída plynů, teplota vznícení atd.

10. STÁLOST A REAKTIVITA

Uvede se stálost látky nebo přípravku a případné nebezpečné reakce za určitých podmínek použití a rovněž při uvolnění do životního prostředí.

10.1 Podmínky, kterým je třeba zabránit

Uvede se přehled takových podmínek, jako je teplota, tlak, světlo, náraz atd., které mohou vyvolat nebezpečnou reakci, a pokud možno se stručně popíší.

10.2 Materiály, kterých je třeba se vyvarovat

Uvede se přehled materiálů, jako je voda, vzduch, kyseliny, zásady, oxidační činidla nebo jiné specifické látky, které mohou vyvolat nebezpečnou reakci, a pokud možno se stručně popíší.

10.3 Nebezpečné produkty rozkladu

Uvede se seznam nebezpečných složek vznikajících během rozkladu v nebezpečných množstvích.

Zejména se uvede

    • potřeba a přítomnost stabilizátorů,
    • možnost nebezpečné exotermní reakce,
    • případný důsledek změny fyzikálního stavu látky nebo přípravku pro bezpečnost,
    • případné nebezpečné produkty rozkladu, které vznikají při styku s vodou,
    • možnost rozkladu na nestabilní produkty.

11. TOXIKOLOGICKÉ INFORMACE

Tento oddíl pojednává o potřebě stručného, avšak úplného a srozumitelného popisu různých toxikologických účinků (účinků na zdraví), které se mohou projevit, jestliže uživatel přijde do styku s látkou nebo přípravkem.

ahrnou se nepříznivé účinky na zdraví způsobené expozicí látce nebo přípravku, přičemž se vychází například ze zkušeností a z údajů ze zkoušek. Zahrnou se případně i opožděné, okamžité a chronické účinky způsobené krátkodobou i dlouhodobou expozicí, jako jsou senzibilizace, narkotické účinky, karcinogenita, mutagenita a toxicita pro reprodukci (vývojová toxicita a účinky na plodnost). Zahrnou se rovněž informace o různých cestách expozice (vdechování, požití, styk s kůží a okem) a popíší se příznaky odpovídající fyzikálním, chemickým a toxikologickým vlastnostem.

Při zohlednění informací uvedených již v položce 3 o složení nebo informacích o složkách může být potřebné uvést odkazy na specifické účinky některých látek obsažených v přípravku na zdraví.

Informace v této položce musí být shodné s informacemi uvedenými v žádosti o registraci, pokud se požaduje, nebo ve zprávě o chemické bezpečnosti, pokud se požaduje, a musí obsahovat informace o těchto skupinách možných účinků:

    • toxikokinetika, metabolismus a distribuce,
    • akutní účinky (akutní toxicita, dráždivost a žíravost),
    • senzibilizace,
    • toxicita po opakovaných dávkách a
    • účinky CMR (karcinogenita, mutagenita a toxicita pro reprodukci).

12. EKOLOGICKÉ INFORMACE

Popíší se možné účinky, chování a osud látky nebo přípravku v ovzduší, ve vodě nebo v půdě. Uvedou se odpovídající výsledky zkoušek, jsou-li k dispozici (např. LC50 ryby ? 1 mg/l).

Informace v této položce musí být shodné s informacemi uvedenými v žádosti o registraci, pokud se požaduje, nebo ve zprávě o chemické bezpečnosti, pokud se požaduje.

Popíší se nejdůležitější vlastnosti, které pravděpodobně mohou mít vliv na životní prostředí vzhledem k charakteru látky nebo přípravku a pravděpodobným metodám použití. Informace stejného druhu se uvedou pro nebezpečné produkty vznikající při rozkladu látek nebo přípravků. Jedná se zejména o tyto informace:

12.1 Ekotoxicita

Uvedou se důležité dostupné údaje o toxicitě pro vodní organismy, jak akutní, tak chronické toxicitě pro ryby, korýše, řasy a jiné vodní rostliny. Jsou-li k dispozici, uvedou se dále údaje o toxicitě pro půdní mikro a makro organismy a další organismy důležité z hlediska životního prostředí, jako jsou ptáci, včely a rostliny. Máli látka inhibiční účinky na aktivitu mikroorganismů, zmíní se možný dopad na čistírny odpadních vod.

12.2 Mobilita

Schopnost látky nebo příslušných složek přípravku (1) proniknout do podzemních vod nebo rozptýlit se na velkou vzdálenost v případě úniku do životního prostředí.

Mezi důležité údaje mohou patřit

    • známá nebo očekávaná distribuce do složek životního prostředí,
    • povrchové napětí,
    • absorpce nebo desorpce.

12.3 Perzistence a rozložitelnost

Schopnost látky nebo příslušných složek přípravku (1) rozkládat se v příslušných složkách životního prostředí buď biologickým rozkladem, nebo jinými procesy, jako jsou oxidace nebo hydrolýza. Je-li k dispozici, uvede se poločas rozkladu. Zmíní se rovněž schopnost látky nebo příslušných složek přípravku (1) rozkládat se v čistírnách odpadních vod.

12.4 Bioakumulační potenciál

Schopnost látky nebo příslušných složek přípravku (1) akumulovat se v biotě a případně procházet potravním řetězcem, s odkazem na rozdělovací koeficient oktanol/voda (Ko/w) a biokoncentrační faktor (BCF), jsou-li k dispozici.

12.5 Výsledky posouzení PBT

Vyžaduje-li se zpráva o chemické bezpečnosti, uvedou se výsledky posouzení PBT stanovené ve zprávě o chemické bezpečnosti.

12.6 Jiné nepříznivé účinky

Jsou-li k dispozici, uvedou se informace o jiných nepříznivých účincích na životní prostředí, např. potenciál poškozovat ozonovou vrstvu, potenciál fotochemické tvorby ozonu, možném narušování endokrinní činnosti nebo schopnost přispívat ke globálnímu oteplování.

13. POKYNY PRO ODSTRAŇOVÁNÍ

Jestliže odstraňování látky nebo přípravku (přebytky nebo odpad pocházející z očekávaného použití) představuje nebezpečí, uvede se popis těchto zbytků a informace o bezpečném zacházení s nimi.

Uvedou se všechny vhodné metody odstraňování látky nebo přípravku a každého znečištěného obalu (spalování,recyklace, skládkování atd.).

14. INFORMACE PRO PŘEPRAVU

Uvedou se zvláštní bezpečnostní opatření, jichž si musí být uživatel vědom nebo která musí dodržovat v souvislosti s přepravou nebo převozem, a to v rámci svých prostor i mimo ně. V případě potřeby se uvedou informace týkající se přepravní klasifikace pro každý druh přepravy:

IMDG (přeprava po moři), ADR (přeprava po silnici), RID (železniční přeprava) ICAO/IATA (letecká přeprava). Mezi tyto informace mimo jiné patří

    • číslo UN,
    • třída nebezpečnosti,
    • název látky pro přepravu (Proper Shipping Name),
    • obalová skupina,
    • látka znečišťující moře,
    • další použitelné údaje.

15. INFORMACE O PŘEDPISECH

Uvede se, zda bylo pro látku (samotnou nebo obsaženou v přípravku) provedeno posouzení chemické bezpečnosti.

Uvedou se informace vztahující se k ochraně zdraví, bezpečnosti a ochraně životního prostředí, které musí být podle směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES uvedeny na štítku.

Pokud se na látku nebo přípravek uvedené v bezpečnostním listu vztahují specifická ustanovení týkající se ochrany osob nebo životního prostředí na úrovni Společenství (např. povolení uvedená v hlavě VII nebo omezení podle hlavy VIII), měla by být pokud možno uvedena.

Podle možnosti se rovněž uvedou vnitrostátní právní předpisy provádějící tato ustanovení a veškeré další vnitrostátní předpisy použitelné pro tento případ.

16. DALŠÍ INFORMACE

Uvedou se veškeré další informace, které dodavatel považuje za důležité z hlediska ochrany zdraví a bezpečnosti uživatele a z hlediska ochrany životního prostředí, například

    • seznam příslušných R-vět. Uvede se plné znění všech R-vět, na něž je v položkách 2 a 3 bezpečnostního listu uveden odkaz,
    • pokyny pro školení,
    • doporučená omezení použití (tj. nezávazná doporučení dodavatele),
    • další informace (písemné odkazy nebo kontaktní místo technických informací),
    • zdroje nejdůležitějších údajů použitých při sestavování bezpečnostního listu.

U přepracovaného bezpečnostního listu se zřetelně vyznačí informace, které byly přidány, vypuštěny nebo přepracovány

(pokud to není uvedeno jinde).

Vzhledem ktomu, že česká legislativa nereaguje zatím na legislativu evropskou, musela být přijatá určitá opatření legislativním odborem Ministerstva životního prostředí, které cituji:

Sdělení odboru legislativního a odboru environmentálních rizik k požadavkům na bezpečnostní listy chemických látek a přípravků po vstoupení v platnost nařízení (ES) 1907/2006 (REACH)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a řízení Evropské agentury pro chemické látky (dále jen „Nařízení“) nabývá účinnosti dnem 1. června 2007 s tím, že větší část jednotlivých hlav Nařízení se použije ode dne 1. června 2008, případně ještě později. Hlava IV Nařízení upravující požadavky na bezpečnostní listy nabývá účinnosti dnem 1. června 2007. Nařízení neobsahuje přechodné ustanovení týkající se používání bezpečnostních listů vypracovaných před 1. červnem 2007. Požadavky Nařízení na obsah bezpečnostních listů jsou z velké části totožné s požadavky zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku, v platném znění. Tyto požadavky se však přesto do určité míry odlišují (např. změna pořadí některých částí bezpečnostního listu, nutnost uvádět adresu elektronické pošty,

povinnost uvádět složky přípravku, které mají vlastnosti PBT).

Nařízení je přímo použitelné na území členských států včetně ČR a má přednost před

zákonem. V době od 1. června 2007 do nabytí účinnosti novely zákona č. 356/2003 Sb., která bude adaptovat Nařízení, nebude však možné porušení povinnosti plnit požadavky na bezpečnostní listy stanovené Nařízením sankcionovat (sankce stanoví až novela zákona č. 356/2003 Sb.).

V souvislosti s tím zaujalo MŽP stanovisko, které je v souladu s postojem Evropské komise:

Bezpečnostní listy pro chemické látky a chemické přípravky, které jsou vypracovány v souladu se zákonem č. 356/2003 Sb. a vyhláškou č. 231/2004 Sb., bude Ministerstvo životního prostředí do nabytí účinnosti zákona, který bude Nařízení adaptovat, považovat za bezpečnostní listy, které jsou vypracovány v souladu s Nařízením. Ministerstvo životního prostředí doporučuje vypracovávat bezpečnostní listy pro chemické látky nebo chemické přípravky uváděné na trh v období od 1. června 2007 podle požadavků Nařízení. To samé doporučení se vztahuje na bezpečnostní listy, které musí být revidovány z důvodů získání nových informací o nebezpečnosti látky pro zdraví nebo životní prostředí.

 

8. Návod na vypracování pravidel o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s těmito chemickými látkami a přípravky a jejich osnova:

Je nutno si uvědomit, že pravidla jsou zpracovávána pro konkrétní pracoviště a musí tedy obsahovat konkrétní podmínky, za kterých se na pracovišti pracuje s NCHLaP a které mají vliv na možnou expozici zaměstnance chemickým látkám. Jde nejenom o způsob použití NCHLaP, ale i větrání, odsávání a další technická opatření, které mají pak rozhodující vliv na způsob osobní ochrany zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky.

Nelze akceptovat, pokud budou uvedeny pouze obecně formulované požadavky stanovené příslušným zákonem, případně pouze citované obecné statě ze zákona. Pravidla mají obsahovat konkrétní informace, jak je právní subjekt schopen plnit ustanovení daná tímto zákonem, a to s ohledem na své místní podmínky.

Rovněž je nutno pravidla zpracovat v souladu s cit. zákonem pro konkrétní pracoviště, nikoliv jen pro chemické látky nebo přípravky.

Obecně: pravidla mají být stručné, jasné a zcela konkrétní

Pravidla musí obsahovat zejména:

  1. Identifikaci pracoviště, pro které jsou vypracována, stručný popis pracoviště, na kterém se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (dále jen NCHLaP) se zaměřením na účel a způsob použití NCHLaP.
  2. /Byla tendence vydat pro jednou chemickou látku, používanou na různých pracovištích, stejné pravidla – není možné, protože účel a způsob použití mění jak OOPP, tak i základní zásady pro ochranu zdraví zaměstnance. Kdybychom toto akceptovali, nebyla potřeba zpracovávat pravidla, stačilo by použít bezpečnostní list – a opsání BL není účelem pravidel)

  3. Výčet nebezpečných vlastností u všech používaných NCHLaP, klasifikovaných jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní (s větou R 45 a R 49), mutagenní (s větou R 46) a toxické pro reprodukci (s větou R 60 a R 61) – tj. u pozdních účinků jsou to NCHLaP zařazené do kategorie 1. a 2.

Výčet nebezpečných vlastností musí obsahovat alespoň:

    • klasifikaci
    • výstražný symbol nebezpečnosti
    • R věty
    • S věty

3. Základní zásady bezpečné manipulace a skladování, zaměřené na ochranu zdraví a životního prostředí. Způsob nakládání s NCHLP na daném pracovišti (např. zda se jedná o výrobu, balení, označování, skladování, používání, prodej atd.) včetně pokynů pro bezpečnou manipulaci s nimi z hlediska ochrany zdraví osob (zaměstnanců; v případě prodejen - zákazníků) a ochrany životního prostředí. Uvést, jak jsou dodrženy zásady bezpečného skladování, tak i zásady bezpečného zacházení při konkrétních manipulacích (včetně vybavení zaměstnanců, pro vlastní nakládání s NCHLaP, předepsanými osobními ochrannými pracovními prostředky i s ohledem na technické vybavení pracoviště a úroveň větrání, úroveň PEL a NPK-P). U vysoce toxických NCHLP konkrétní způsob vedení evidence (dle § 44a, odst.12).

/nejčastější chyby: opíšou se OOPP z bezpečnostního listu bez ohledu na úroveň koncentrace chemických škodlivin v pracovním prostředí, a tak např. u laboranta v běžné laboratoři je uvedeno, že musí být vybaven izolačním kyslíkovým přístrojem/

4. Příznaky akutní a chronické otravy popř. ohrožení zdraví zaměstnanců

Stručnou charakteristiku jednotlivých NCHLP z hlediska možného ohrožení resp. poškození zdraví (např. brány vstupu NCHLP do organismu, účinky atd.). U žíravin lze příznaky uvést pro celou skupinu

Pozor ! Nestačí pouze citovat slovní znění R vět

5. Předlékařská první pomoc, včetně vybavení a uložení lékárničky s prostředky pro poskytování první předlékařské pomoci. Dostupnost zdroje pitné vody k danému pracovišti pro poskytnutí první pomoci.

Pokyny první pomoci při zasažení NCHLP (nemusí být pro každou NCHLP samostatně, pokud se jedná o stejné nebezpečné vlastnosti a shodný postup – např. žíraviny).

Při první předlékařské pomoci se postupuje podle zásad, uvedených v Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica (AHEM) č. 1/2001, zpracované doc. MUDr. Danielou Pelclovou, CSc. z Toxikologického informačního střediska v Praze. Pozor, je zásadní rozdíl mezi návody, uvedenými v publikaci Marhold: Přehled průmyslové toxikologie (které byly dříve akceptovány) a návody, prezentovanými doc. Pelclovou. V této publikaci poskytování předlékařské první pomoci vychází z výše zvedeného AHEM.

AHEM 1/2001 je přístupné na internetové adrese: www.szu.cz, klik na knihovna, klik na časopisy – AHEM, klik na 1/2001, klik na plný text.

Dalším zdrojem informací o poskytování první předlékařské pomoci je odborný materiál doc. MUDr. Daniely Pelcové, CSc. „Zásady pro poskytování první pomoci při expozici chemickým látkám“ (lze vyhledat na webových stránkách: www.pracovni-lekarstvi.cz/dokumenty.php ).

Pozor! Informace o první pomoci uváděné v bezpečnostních listech NCHLP mohou být zastaralé, neúplné nebo nesprávné – doporučujeme zkontrolovat dle výše uvedené příručky.

6. Postup při nehodě, včetně vybavení zaměstnanců OOPP pro případ nehody, vybavení pracoviště asanačními prostředky i jejich uložení (tady jsou na místě OOPP jako gumové holínky, gumová zástěra, maska s filtrem – pokud dojde k vylití většího množství chem. látek, izolační kyslíkový přístroj na pracovištích v případě, že zde hrozí havárie se značnými úniky chem. látek z technologického zařízení)